Otočka o 180 stupňů. Tak by se dal pojmenovat názorový posun jednoho z nejsledovanějších politiků v současnosti, řeckého premiéra Alexise Tsiprase. Zatímco před lednovými volbami jeho strana Syriza sebevědomě slibovala svým voličům konec bruselského diktátu, zahraničních kontrol a ponižujících škrtů, aktuálně se – evidentně dobrovolně – dohodl se zástupci eurozóny na výrazně tvrdších podmínkách, než vůči nimž se vymezoval. A tento výsledek prezentuje Řecku jako vítězství.
Projděte si v následující grafice, jak se názory tohoto levicového předsedy vlády změnily, a zda z lednových slibů něco zbylo.
Seznam slibů, který zajistil Syrize v lednu místo v řecké vládě, se jmenuje Soluňský program. Tento šestistránkový manifest a už od prvních řádků je jasné, že jeho autoři chtějí razantně změnit dosavadní úsporný kurz Řecka. Součástí je i „Národní plán rekonstrukce“, o kterém Syriza prohlašovala, že jej bude plnit od prvních dní po zvolení - bez ohledu na výsledek vyjednávání s věřiteli.
- Nesplněno
- Částečně splněno
- Splněno
Jedním z prvních bodů programu je „odpis významné části dluhu“. Autoři připomínají, že podobně vyšli vstříc věřitelé Německu v roce 1953.
V posledních dnech řecká vláda zmiňovala odpuštění třiceti procent dluhu. Podle věřitelů je ale snížení dlužné částky nepřijatelné a jediné, o čem se je možné bavit, je odsunutí splatnosti.
Zbytek řeckého dluhu se měl řídit podle takzvané „růstové klauzule“, v rámci níž bude země vracet peníze jen v těch letech, kdy jeho ekonomika poroste. Ani s tímto opatřením se nyní nepočítá. V závěrečném dokumentu z nedělního summitu lídrů eurozóny navíc stojí, že se Řekové zavazují plně splatit veškeré své závazky.
Syriza slíbila, že se od prvních dnů u moci bude věnovat otázce peněz, které Němci více než 70 let Řecku dluží. Tuto částku později vyčíslila na 279 miliard eur. Nejviditelnějším počinem byla květnová kampaň, v rámci níž běželo v aténské MHD minutové video se záběry na vybombardovaná města, nacistické vojáky a trpící Řeky.
V současné době, kdy Tsipras žádá eurozónu v čele s neoblomným Německem o další peníze, už toto téma na stole logicky není.
ČTĚTE VÍCE: Nacistické zločiny v metru. Řecko stupňuje tlak na Německo
Syriza také plánovala podobný program jako ten, se kterým přišel v roce 1933 americký prezident Franklin Delano Roosevelt. Jeho součástí tehdy byly například obří investiční programy, včetně výstavby přehrad na řece Tennessee, programy veřejných prací nebo třeba zákon o obnově zemědělství, v rámci něhož vláda mimo jiné garantovala farmářům minimální výkupní ceny. Podle vlády se měl současný program zaplatit z Evropské investiční banky.
V aktuálních návrzích řeckých reforem už o podobném nápadu není ani slovo.
ČTĚTE VÍCE: Co chce Řecko? Plán Merkelové pro Evropu a konec škrtů
V Soluňském programu vláda slíbila, že zajistí pro 300 tisíc nejchudších domácností elektřinu zdarma, potravinové poukázky, 30 tisícům domácností bude poskytovat příspěvek na bydlení a 1,263 milionu důchodců vrátí třináctý důchod.
V březnu přitom schválila „zákon proti chudobě“, který všechny zmíněné body, s výjimkou třináctých důchodů, zahrnuje.
Věřitelům sice nyní Řecko slíbilo, že všechny změny, které vláda od svého jmenování schválila a které NEJSOU v souladu s „úspornou politikou“, opět zruší, tento zákon by ale podle dokumentu z posledního summitu eurozóny měl být výjimkou.
Podrobnosti k tomuto opatření Syriza v Soluňském programu neuváděla, mělo se ale jednat o úlevu ve veřejné dopravě pro nezaměstnané a Řeky pod hranicí chudoby. Ironií osudu je vzhledem k současné krizi (nedostatek hotovosti) například v Aténách MHD úplně zdarma, pravděpodobně to však nebude na dlouho.
Z aktuálních požadavků věřitelů je patrné, že nové reformy sice přinesou řadu změn, ale o posun ke „státu“ blahobytu rozhodně nepůjde. Nepodařilo se to ani v uplynulých měsících. Naopak, během vleklého vyjednávání se řecká ekonomika zpět propadla, vzrostla nezaměstnanost a poslední týdny přinesly zavření bank, omezení výběru peněz, pokles spotřeby či růst nejistoty.
Cílem vlády bylo také vrátit postupně příjmy státních zaměstnanců a důchodců na předkrizovou úroveň.
Aktuálně to však vypadá, že důchody zůstanou tam, kde jsou - do roku 2021 mají totiž být zmrazeny. Solidární fond EKAS má být navíc do konce prosince 2019 zrušen, stejně tak vláda slíbila, že se průměrný odvod důchodců na zdravotní pojištění zvýší za 4 na 6 procent.
Cílem Syrizy bylo také poskytovat malým a středním podnikům „pobídky“, aby zvýšily počet pracovních míst. Počet zaměstnaných se měl během dvou let zvýšit o 300 tisíc. Mezi lednem a dubnem se počet zaměstnaných zatím zvýšil o 15 osob. Ani tento plán se nepodařil. Podle řeckého statistického úřadu sice celková míra nezaměstnanosti se od ledna nepatrně snížila, například míra nezaměstnanosti mladých se ale v dubnu dostala po postupném poklesu na podobnou úroveň jako před rokem.
Syriza také slíbila, že vrátí minimální mzdu na předkrizovou úroveň, tedy 751 eur měsíčně. V Evropské unii bylo Řecko totiž jedinou zemí, která ji v uplynulých letech snížila, ostatní země, včetně ČR, ji naopak postupně navyšují. V Řecku nyní činí minimální mzda 684 eur měsíčně.
Cílem Syrizy bylo také okamžité zrušení jednotné daně z nemovitosti, kterou měla nahradit progresivní daň z rozsáhlých objektů. K tomu ovšem dosud nedošlo.
Odpustit dluh plánovala Syriza osobám, které se nacházejí pod hranicí chudoby, stejně tak chtěla ulevit dlužníkům tak, aby jejich celkové náklady na obsluhu dluhu nepřevyšovaly třetinu jejich příjmu.
Kromě toho měla Syriza v plánu zákon, v rámci něhož bude dlouhodobě zastaveno zabavování nemovitostí neplatičům a zároveň se zakáže věřitelům prodávat pohledávky.
V březnu parlament schválil „Regulaci obnovy ekonomiky“, kde pojednává o úlevě dlužníkům - mimo jiné je na základě něj rozložit dluh až na stovku splátek. Tuto legislativu ale bude muset nyní zřejmě zrušit.
V Soluňském programu Syriza rovněž slibovala, že okamžitě zvýší veřejné investice o nejméně 4 miliardy eur - kromě podpory malých a středních podniků mělo jít například o investice do znalostí a výzkumu. Žádné zprávy, že by k této změně skutečně došlo, redakce nenašla. I kdyby se tak nicméně stalo, nyní by tyto změny vláda musela dle požadavků věřitelů opět zrušit.