Diagnóza Linux

Lukáš Faltýnek
9. 7. 2011 13:01
Operační systém Linux používáme téměř všichni, jen o tom nevíme
Foto: Lukáš Faltýnek

Operační systém Linux slaví dvacetiny. Téměř bez povšimnutí se zabydlel v televizích, přehrávačích, satelitních přijímačích, wi-fi routerech, pokladnách a informačních tabulích. Nepřímo se s ním setká každý, kdo využívá služeb Google, či Amazonu. S Androidem dobývá v počtu instalací mobilní svět. Je všude, a přesto si všichni myslíme, že ho nepoužíváme.

Coby operační systém na stolních počítačích ale na svůj triumf zatím čeká. Přitom v porovnání s operačními systémy Microsoft Windows a  Mac OS X mu, co do kvality, chybí jen maličko. V počtu uživatelů silně zaostává. Většina ho vnímá jako lacinou náhražku Windows, chvilkový experiment, či produkt „ajťáků", který laik nedokáže ani nainstalovat.

Linuxová klišé

Negativních mýtů panuje v případě Linuxu víc než dost. Linux je pro IT experty, kteří se vyznají v příkazové řádce, obyčejný uživatel s ním nebude umět pracovat. Většina okolí používá Windows, abych se s nimi „domluvil" potřebuji také Windows. Pro Linux nejsou programy, nic pořádného se v něm nedá vytvořit. Linux je zdarma, vytvářejí ho lidé ve svém volném čase, nemůže na něj být spolehnutí. Neexistuje pro něj podpora.

Nic z výše uvedeného není pravda. Přestože se Linux nemusí hodit každému, jedná se o velmi kvalitní a  moderní operační systém, který je schopen pohodlně vyhovět většině požadavků běžného uživatele PC. Nad to je poskytován zcela zdarma k svobodnému použití.

Klíčový výběr hardwaru

Jediné důležité rozhodnutí, které musíte před použitím Linuxu udělat, je volba správného hardwaru. Benzínový motor na naftu nepojede. Stejně tak je to i s operačními systémy. K tomu aby operační systém správně běžel, potřebuje hardware, s kterým umí pracovat. V ideálním případě by toto měl prostřednictvím dodaných ovladačů, či dodržením standardů, zajistit výrobce. Pokud toto výrobce pro konkrétní operační systém nezajistí, dají se očekávat problémy, či úplná nefunkčnost.

To je jistě omezení uživatelského komfortu, ale snadno pochopitelné. Windows dominují trhu operačních systémů pro koncové uživatele. Každý výrobce hardwaru proto ve svém vlastním zájmu dodá k „železu" i ovladače, aby s ním nejrozšířenější systém dokázal komunikovat.

V porovnání s Windows má Linux hardwarovou základnu neporovnatelně užší. Pokud se kdokoliv rozhodne Linux používat, měl by si vždy vybírat příslušenství, které si s Linuxem rozumí. Před nákupem je kompatibilitu dílů ověřit na internetu. Seznam certifikovaného hardware pro dnes nejpopulárnější linuxovou distribuci Ubuntu naleznete na těchto stránkách . Výborné stránky, zabývající se hardwarem napříč distribucemi pak zde.

Instalace jakéhokoliv operačního systému se stále mnoho běžných počítačových uživatelů děsí. A není se čemu divit. V případě instalace Linuxu pro to ale není důvod. Instalace Linuxu je oproti instalaci Windows dokonce o něco jednodušší.

Mnoho dnešních linuxových distribucí používá instalaci založenou na live CD. Předtím, než se v počítači provede jakákoliv změna, spustí se Linux v paměti. Uživatel má tak možnost, vše si nanečisto vyzkoušet. Pokud uživateli v paměti spuštěný systém běží a vyhovuje, stiskne tlačítko instalovat, zodpoví na pár jednoduchý otázek a do půl hodiny má zcela funkční systém připravený k práci.

Efektivní uživatelské prostředí

 

Foto: Lukáš Faltýnek

Kdepak příkazová řádka. Pokud po ni uživatel nijak netouží, vůbec se s ní v Linuxu nesetká. Stejně jako u konkurenčních systémů je uživateli nabídnuto intuitivní úhledné grafické prostředí. A ne jedno. Na výběr jich má hned několik. Prostředí KDE přijde vhod těm, kdo jsou zvyklí na Windows. Prostředí Gnome bude blízké všem, kdo pracují s MAC OS X a jednoduché k pochopení všem uživatelům, kteří s počítači teprve začínají. Prostředí XFCE, Enlightenment a Fluxbox ocení uživatelé s méně výkonnými počítači. Tato prostředí na nich běží rychleji.

Mimo standardní ovládání myší, se lze v linuxovém grafickém prostředí bez problémů pohybovat pomocí klávesových zkratek. Klávesové zkratky práci v linuxovém prostředí velmi urychlí. Linux a většina aplikací je přeložena do češtiny. Neanglicky mluvící uživatel se práce s Linuxem nemusí z jazykového hlediska vůbec obávat.

Systém i aplikace v jednom

Mimo samotného operačního systému dostanou uživatelé spolu s instalací velké množství programů, které obsáhnou většinu běžné práce s počítačem. Ti, kdo ke své denní práci potřebují Microsoft Office, snadno najdou náhradu v OpenOffice.org, nebo v jeho nové modifikaci Libre Office. Nadšencům do focení a následného počítačového zpracování fotek se bude hodit grafický editor Gimp, který je z pohledu fotoamatéra naprosto srovnatelný s komerčně nákladnou konkurencí.

Běžnou výbavu Linuxu pak tvoří program pro chatování, prohlížení webu, správu fotografií, přehrávání audia a videa, úpravu videa nebo vypalování. Je-li potřeba nainstalovat další programy poskytuje Linux grafického správce softwaru (balíčkový systém).

V praxi to znamená, že uživatel není nucen stahovat programy z různých stránek z internetu. Ve svém systému pouze spustí správce softwaru. V něm si pak vybere žádaný program a ten nainstaluje. U takto nainstalovaného programu se budou vždy automaticky hlídat jeho aktualizace.

Žádné viry

Nespornou výhodou Linuxu proti Windows je dosavadní absence virů. V praxi nebyla žádná virová nákaza pod Linuxem zaznamenána. Stejně tak se po Linuxem neuchytí ani škodlivý kód. Linux dbá na bezpečnostní pravidla a striktně odděluje roli administrátora  a obyčejného uživatele. Pod právy obyčejného uživatele není možné cokoliv v Linuxu nainstalovat, nebo změnit. Antivirus pod Linuxem prakticky není potřeba.

Linux není na hraní

Skupinou, která Linux neocení jsou počítačoví hráči. Linuxu se nedostává komerčních her. Ač jsou snahy přivést kvalitní hry do Linuxu, daří se to jen z malé části. Kvalitní hry pod Linuxem najdete, je jich však velmi málo. Důvody jsou stejné, jako u volby hardwaru. Vydavatelé her přirozeně cílí na nejširší uživatelskou základnu, tedy Windows. Situaci v herní oblasti lze do budoucna předvídat jen stěží. Pokud ovšem ke klidnému spánku nepotřebujete nejdřív postřílet armádu zombies, je Linux zajímavá volba za nula korun.

 

Právě se děje

před 9 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy