Když se v roce 1995 objevila hra Command & Conquer, způsobila značnou revoluci v žánru real-time strategií. Z trůnu tenkrát sesadila hru Dune2 a svým inovátorským zpracováním jí srazila tam, odkud se není možné vrátit. Úspěch tvůrce značně povzbudil a tak se v roce 1996 objevil další díl s podtitulem Red Alert. S původní hrou nově započaté série měl ovšem pramálo společného a dějová linie sleduje úplně jiný svět (alternativní minulost a přítomnost, kdy je Hitler zabit ještě v zárodku a mocichtivých choutků se tak ujímá Stalin). I tak ovšem u hráčů sklidil velký ohlas.
Po třech letech vývojáři konečně vydali pokračování původního Command & Conquer s podtitulem Tiberium Sun. Tato hra opět způsobila revoluci v žánru RTS a mimochodem se jednalo o první strategii, která měla plně deformovatelný terén (granát znamená malý ďolík, atomovka velký ďolík). V roce 2000 následovalo pokračování Red Alert 2, které sázelo na vtipnost, zajímavou prezentaci a hlavně úsměvné, až úchylné videosekvence.
#hodnoceni
Zatímco herní veteráni tyto hry doslova milovali, nové hráče již nedokázaly tolik zaujmout a bylo potřeba jim vysvětlit, co vlastně značka Command & Conquer znamená. V roce 2003 tal přišel díl s podtitulem Generals. Přestože s původní myšlenkou C&C měl společný možná tak název a vydavatele, jeho úspěch byl obrovský. EA Games krátce poté vydali datadisk Zero Hour, oznámili vývoj dalšího dílu (pokračovatele původní série) a pak jen významně mlčeli...
Třetí Tiberiová válka
Hra se odehrává v roce 2047, kdy je Země rozdělena na tři zóny podle zamoření Tiberiem. Pokud jste nehráli předchozí díly, tak vezte, že Tiberium se na Zemi objevilo po srážce s meteoritem a je silně radioaktivní. Nicméně i dobře využitelné a hlavně obchodovatelné. Oblasti zamořené Tiberiem, v nichž nejsou podmínky pro život, jsou červenou zónou a pokrývají zhruba 30% zemského povrchu. Žlutá zóna je sice pokrytá Tibériem, ale je obyvatelná, zabírá 70% zemského povrchu a je útočištěm pro teroristickou organizaci NOD v čele s holohlavým vůdcem Kanem. Na zbylých nezamořených 20% planety pak operují spojenecké síly GDI.
Pro hráče je připraveno celkem 38 herních misí. Část odehraje za GDI, část za NOD a část za vesmírnou rasu Scrinů. Zatímco mise za GDI a NOD nám připadají perfektně zvládnuté, za Scriny hrajete mnohem menší kampaň. Navíc nám přijde nevyvážená a nemohli jsme se zbavit dojmu, že je dodělávaná na poslední chvíli bez pořádného vyvážení hratelnosti.
Přestože nový C&C nabízí vysoký počet misí, podrobný pohled nám řekne, že zas tolik jich není. Hlavně ze začátku se jedná o záležitosti na pár minut, maximálně půlhodinku. Řada pamětníků tak zamáčkne slzu při vzpomínce na bitvy, které zabrali několik hodin. Novinkou jsou také zkrácené mise - v nich můžete zapomenout na budování základny na zelené louce. Dostanete již hotovou základnu, několik jednotek a úkol splnit bitvu. Přestože se jedná o zajímavé osvěžení, tyto tvoří ze začátku hry značnou část a opravdoví stratégové tak budou muset zatnout zuby a dostat se do herní doby, kde je vše ve vaší režii.
Při hraní si možná vzpomenete na Supreme Commander. I zde se vám v některých misích během tažení změní velikost mapy a čeká vás několik minut nervů a stavby nové obrany. Plusem je, že na rozdíl od Supreme Commander se v C&C3 tento jev objevuje zcela výjimečně a nepřivádí vás tak k šílenství. Nicméně jste připraveni o kouzlo překvapení, protože od začátku mise vidíte na malé mapce, že se bude časem zvětšovat..
Revoluce se nekoná
Nový díl slavné ságy sliboval mnohé, avšak pokud jste od něj čekali nějakou revoluci, musíme vás zklamat. Žádná se totiž nekoná a vše se točí kolem starých dobrých principů - těžíte Tiberium, stavíte budovy, nakupujete jednotky, vylepšení, ale hlavně bojujete. Pamětníci prvního dílu budou s největší pravděpodobností šťastní, že zůstal zachován starý dobrý a lety ověřený systém hry. Nás to sice také těší, nicméně čekali jsme od hry nějaké inovace, které by se projevily na celém žánru RTS.
Geniální ovládání
Na čem ovšem tvůrci pořádně zapracovali, je ovládání hry a její interface. Navigační prvky a okna jsou provedena minimalisticky a poloprůhledně s jediným cílem: co nejméně překážet hráči. Je zde vidět částečná inspirace předchozím titulem Battle for Middle-Earth a tvůrci si za to zaslouží uznání. C&C3 ovšem trpí stejným neduhem jako ostatní RTS: nemožností dostatečně odzoomovat kameru a získat tak pořádný rozhled nad herním světem. Sice jsme si již za ty roky zvykli, nicméně v každé další hře si musíme zanadávat nad tím, proč tvůrce nenapadlo tento problém odstranit.
Budovy a jednotky
Armáda GDI, stejně jako v minulých dílech, připomíná svou skladbou a stylem boje klasickou armádu. Spoléhá se spíše na sílu tanků (hlavně ultimátních Mammoth) a snipery v záloze. Velkým plusem je, že vojáky neovládáte jako jednotlivce, nicméně jako celé čety a každá z jednotek pěšáků má navíc své speciální schopnosti, díky jimž se dokáže maskovat nebo opevnit. Pěšáky můžete také umístit do civilních budov a zvýšit tak přesnost jejich střelby do dálky atd. Jinak mezi bitevními stroji najdete například klasický tank, RIG, APC nebo vozítko vybavené raketomety, Mammoth Tank a helikoptéry Orca však stále jednoznačně vedou.
Armáda NOD je z technologického hlediska o generaci napřed. Výhodu v pokroku kompenzuje menší útočná síla, takže obě bitevní strany jsou vyrovnané a záleží pouze na umu stratéga u monitoru. Z bojových vozidel se na scénu vrací motorka vybavená raketomety, plamenometný tank, neviditelný tank nebo bugina s raketomety. NOD má navíc svou armádu fanatiků, kteří na sobě mají bomby z Tiberia a zdemolují tak cokoliv, co se jim dostane do cesty. Posledním stupněm válečného vývoje je superzbraň. Nicméně zde žádné překvapení nečekejte. GDI má svůj starý dobrý Ion Cannon a NOD atomovou hlavici.
Grafika a jiná multimédia
EA Games vědí, co hru prodává. Obzvláště v Americe. Je to grafické zpracování a věrné zpracování boje a výbuchů na mapě. Command & Conquer: Tiberium Wars tak vypadá naprosto fantasticky - obzvláště účinek Ion Cannon nebo výbuch jaderné hlavice a graficky je vše náramně optimalizováno, že si tynhle grafický skvost užijete i na strojích, na nichž by jste to nečekali. Mírným zklamáním jsou pak klasické filmové sekvence, kterým již nyní nemůžeme odpustit šustení kulisami a místy trapné výkony (ačkoliv v akci uvidíte nejednu známou televizní a filmovou hvězdu, byť trochu vyhaslou). Hudba je rockovějšího řízu a hře celkem sedí, nicméně mohlo jí být věnováno více péče.
Hrát či nehrát?
Command & Conquer 3: Tiberium Wars jsou tak výborným pokračováním legendární série. Nejedná se však o hru přelomovou ani geniální, jedná se o hru kvalitní, a to většině hráčů naprosto stačí. Pokud si tedy chcete hrát na generála a vést válečné bitvy, nezbývá nám než doporučit. Samozřejmě nechybí hra po síti, kterou považujeme za nejlepší na celé hře a některé bitvy nám tak zabraly téměř celý den.
