Archiváři internetu zálohují e-books na papír

LP Fish
24. 6. 2011 8:35
Největší digitální knihovna se rozhodla u každé digitalizované verze archivovat i její fyzický protějšek. Důvodem je bezpečnost dat
Homepage New York Times, listopad 1996 - vítejte v minulosti.
Homepage New York Times, listopad 1996 - vítejte v minulosti. | Foto: Internet Archive - Wayback Machine

Pokud si myslíte, že budoucnost knih tkví v elektronickém formátu, ředitel a také zakladatel největšího internetového úložiště informací Brewster Kahle je jiného názoru. Před týdnem na svém blogu oznámil, že pouhé digitalizování knih je nedostatečné.

Internet Archive byl založen v roce 1996 jako nezisková digitální knihovna, specializující se na archivaci a nepřetržité zpřístupňování digitalizovaných materiálů prostřednictvím světové sítě Internet. Za 15 let existence shromáždilo jeho 200 zaměstnanců - v datových centrech po celých USA - největší sbírku webových stránek v původní podobě.

Projekt Wayback Machine k dnešku obsahuje něco přes 85 miliard archivovaných stránek. Ty jsou jednak volně dostupné, jednak mohou sloužit jako záloha v případě globálního kolapsu počítačové sítě. Kvůli historické hodnotě sbírky je celý její obsah zrcadlen také Alexandrijskou knihovnou v Egyptě.

Wayback Machine nabízí opravdu unikátní možnost spatřit internet, jak vypadal před lety. Je to zvláštní zážitek, který pochopíte při zadání názvu prvního oblíbeného webu a "otočíte časem zpět".

Od digitalizace ke knihovnictví

Vizionáři z Internet Archive také začali jako první s projektem digitalizace knih. Jejich prostřednictvím se tak uživatelé internetu dostanou i k asi 3 milionům naskenovaných knih, u kterých už vypršela autorská práva. Při budování sbírky si však podle Kahleho pracovníci Internet Archivu uvědomili, že digitalizované verze knih, uložené na pevných discích, mají pořád víc a víc společného se svými fyzickými verzemi.

Podobně jako klasické knihy totiž pevné disky podléhají zkáze a musí se po třech až pěti letech vyměnit. "Pevné disky jsou jen dalším fyzickým formátem, na který se ukládají informace. Toto spojení nám ukázalo, že fyzická archivace hraje i v digitální éře pořád důležitou roli… Cílem je získat jednu kopii každé vydané knihy," napsal Kahle ve svém blogu.

Z toho důvodu se v Internet Archive rozhodli, že když budou digitalizovat knihu, která se potom nebude mít kam vrátit, budou archivovat i její fyzickou verzi.

Problémy s ukládáním

Kahle ve svém blogu dále uvádí, že k nápadu na archivaci fyzických výtisků knih dospěl díky vlastnímu zážitku. Při jednání s jednou z knihoven zjistil, že poté, co byly knihy digitalizovány jiným velkým internetovým "archivářem" Googlem, přestala o jejich fyzické verze mít knihovna zájem a zbavila se jich.

Vytvoření fyzického archivu knih je podle něj důležité také proto, aby se dala ověřit pravost digitalizované verze či kniha znovu naskenovat ve vyšším rozlišení.

Podle serveru ArsTechnica.com však existuje ještě jeden důvod, ke kterému se ale Kahle zatím nevyjádřil. Dlouhodobé ukládání digitálních dat totiž ještě ani zdaleka není uspokojivě dořešeno a ani současné cloudové technologie nejsou vhodným médiem pro časově neomezenou archivaci.

Ideální médium zatím neexistuje

Podobně jako fyzické knihy podléhají hnilobě, jejich digitální podobě zase vadí různé výpadky sítě a jiné technické problémy, a dochází tak k ročně ke ztrátě velkého množství dat.

Fyzické úložiště Internet Archivu bude v kanadském Richmondu. Už příští měsíc se do něj začnou převážet tisíce knih v klimatizovaných, skladovacích kontejnerech, kde budou uloženy. Podle Kaleho je realistické, že se Internet Archive podaří získat asi 10 milionů knih, z celkového počtu 100 milionů vydaných.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
Další zprávy