2. června 2001 se na tehdy nejpopulárnější internetové „nástěnce" Yahoo Groups objevila tato zpráva: "Dokončil jsem svou novou aplikaci Bittorent, otestujte ji http://bitconjurer.org/BitTorrent/." Tehdy, před deseti lety, se viditelně vlastně nic nestalo.
Vznikla jen nejpopulárnější aplikace na stahování v celé internetové historii. Čekal ji raketový vzestup, prokletí i postupné akceptování zábavovým establishmentem a především existence, bez které by si řada dnešních uživatelů ani nedovedla představit svoji on-line aktivitu.
V roce 2010 byl BitTorrent zodpovědný za 27 - 55% globálního internetového provozu a 45 - 78% veškěrého provozu na P2P sítích. Jeho existenci akceptovali největší vydavatelé filmů a počítačových her a některé ze svých děl, chráněných autorskými právy, už běžně distribuují právě pomocí tohoto protokolu. Podpora BitTorrentu byla zabudována i do běžně prodávaných digitálních přehrávačů, jako je například Multimediální centrum UMAX eGreat EG-M34A HD Media Tank.
Ďáblova zahrádka Brama Cohena
V roce 2001 však BitTorrent revoluční novinku nepřipomínal ani vzdáleně a nebylo tomu tak ani v následujících letech. Stahovalo se dál z http, pomalu, v závislosti na rychlosti připojení poskytovatele a stahujícího. Autor BitTorrentu, americký programátor Bram Cohen přemýšlel, jak svou aplikaci zpopularizovat. V roce 2002 tak umístil do bittorrentových sítí starý známý pohon internetového vývoje - volně dostupná pornografická videa. Sázka na "ďáblovu zahrádku" vyšla. O Bittorentu se začalo mluvit.
Místo distributorů porna, kteří v té době ještě pořád doufali, že jim za jejich špinavé obrázky někdo zaplatí, však zaujal někoho jiného. Filmové fanoušky, či chcete-li piráty, kteří své úlovky natočené na premiérách filmů v kamenných kinech, případně ( a později i mnohem častěji) své dvd kopie, chtěli dostat k co největšímu počtu lidí bez toho, aby poukazovali na webovou stránku s konkrétním majitelem.
Filosofie sdílení
Revolučnost Bittorentu totiž spočívala v tom, že se datový přenos rozkládal mezi všechny, kdo daný soubor stahovali. Zjednodušeně řečeno, čím víc lidí tento soubor stahovalo, tím rychleji se každému z nich stáhl.
Anonymita a enormní datová propustnost přišla vhod řadě pirátských stránek, tzv. trackerů, které zprostředkovávaly malé soubory s koncovkou .torrent, ne však skutečný multimediální obsah. Po stažení .torrentu a začátku downloadu se ze stahujícího počítače stal tzv. leech. Bittorentový protokol pak na síti našel další počítače, tzv. peery a seedy, tedy ty, kdo hledaný obsah měli celý, ale také jen částečný. Protokol si pak od nich vyžádal jednotlivé části- bloky daného souboru a zkompletoval je v počítači stahujícího.
Já nic, já programátor
Bram Cohen žil do roku 2004 jen z darů, které mu poskytli nadšení uživatelé jeho softwaru. Teprve v tomto roce založil společně s investorem, obchodníkem a bývalým zaměstnancem Yahoo Alwinem Nawim společnost. Firma Bittorent Inc. nikdy otevřeně nepodpořila internetové pirátství, to však nebránilo majitelům autorských práv z Hollywoodu, aby se jej nepokusili několikrát žalovat. Vzhledem k neprůkazné souvislosti mezi jeho firmou a samotným bittorrentovým protokolem se však se žalobami nakonec obrátili na trackery, tedy poskytovatele torrentů a v případě těch, které měli sídlo v USA a v poslušnějších zemích, se jim podařilo i řadu z nich zničit.
Prvním z nich byl slovinský server Suprnova, následoval LokiTorrent a další. Blamáž naopak zažili ochránci autorských práv s nejznámějším trackerem, švédským serverem Pirate Bay (Pirátská zátoka). V květnu 2006 se jim podařilo s pomocí švédské policie činnost Pirate Bay omezit na celé tři dny. Od té doby server poskytuje svobodně data dál a to i přesto, že čtyři jeho provozovatelé byli (dosud nepravomocně) odsouzeni k jednomu roku vězení a pokutě 3,8 milionů dolarů.
Bittorent má pořád velkou budoucnost
Samotný Bram Cohen, či lépe řečeno jeho firma BitTorrent Inc. se od pirátství distancoval. S organizacemi chránícími autorská práva MPAA a RIAA uzavřel dohodu, že se bude snažit omezovat šíření nelegálních dat. Není však jasné, jak toho chce docílit. Stejně liché se ukázaly obavy, že Google omezí v návaznosti na protipirátskou úmluvu ACTA možnost vyhledávání torrentových souborů. Torrenty se nadále nechají najít za použití kteréhokoliv vyhledávače.
Některá vydavatelství z oblasti filmu (například Warner Bros) či počítačových her (Blizzard, Valve) naopak začala svá díla prostřednictvím bittorrentového protokolu sama distribuovat. Samotná firma BitTorrent Inc kromě produkce nejpopulárnějšího bittorentového klienta uTorrent, představila v květnu 2011 také klient Chrysalis, kombinující stahování se sociálními funkcemi.
Desetiletá existence BitTorrentu má i svůj politický dopad. Zásah proti Pirate Bay se totiž stal impulsem pro založení první Pirátské strany, která je ve Švédsku relativně populární a má svého zástupce v Evropském parlamentu. Inspirovala také založení pirátských stran v mnoha dalších zemích, včetně České republiky.
