V Česku za 401 milionů, na Slovensku sedmkrát méně. Systém známek tam zlevnil tendr

ČTK ČTK
23. 1. 2020 18:09
Kompletní systém elektronických dálničních známek na Slovensku stojí 50 milionů korun ročně, což je přibližně sedmkrát méně, než by stál systém v Česku. Uvedl to generální ředitel CzechTollu Matej Okáli.
Generální ředitel CzechTollu Matej Okáli
Generální ředitel CzechTollu Matej Okáli | Foto: Jakub Plíhal

CzechToll je provázaný s firmou SkyToll, která systém dálničních známek na Slovensku provozuje. Podle Okáliho je jednou ze zásadních příčin levnějšího provozu na Slovensku výběr provozovatele z veřejné soutěže. V Česku byla část systému vybírána v utajovaném režimu.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) minulý týden oznámil, že dodavatelem a provozovatelem IT systému k vinětám bude Asseco Central Europe za 401 milionů korun. Nastupující ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) ale ve čtvrtek oznámil, že zakázka bude zrušena. Další zakázka na vytvoření sítě prodejních míst je pak před dokončením a její odhadovaná hodnota je 477 milionů korun. Vedle toho fond pořádá ještě další zakázky.

Provozovatel systému elektronických vinět na Slovensku ročně dostává 2,7 procenta z celkových tržeb. To v roce 2018 činilo okolo 50 milionů korun. Podle Okáliho přitom jde o konečné náklady na provoz celého systému, které zahrnují provoz systému, náklady na distribuci, zprostředkování plateb, kontrolu i řešení případných jízd bez platné známky. V Česku by podle odhadů řady odborníků tyto náklady za celý systém činily okolo 300 až 400 milionů korun.

"Cena kolem 1,5 miliardy korun za čtyři roky, o které dnes hovoří média, je nesmyslná. V otevřené soutěži je reálné srazit kompletní cenu na třetinu, maximálně polovinu z dnešních nákladů na tisk dálničních kuponů," řekl Okáli. To znamená náklady okolo 100 milionů korun ročně.

Větší konkurence

Jedním z hlavních důvodů nižších nákladů na Slovensku je podle Okáliho veřejná soutěž, kterou tamní úřady uspořádaly. V tendru fungovalo větší konkurenční prostředí, které se odrazilo i v ceně. Zakázka byla navíc soutěžena vcelku, zatímco v Česku ji stát rozdělil do několika částí. Šéf CzechTollu také přiznal, že na nižší ceně se projevilo také využití části mýtného systému, který má na Slovensku stejného provozovatele jako dálniční známky.

CzechToll, který v Česku už provozuje mýtný systém, v minulosti avizoval svůj zájem o provoz komplexního systému dálničních známek. Chtěl by k tomu využít právě i části mýtného systému. Podle mluvčího firmy Miroslava Beneše je reálné vybudování celého systému zhruba do půl roku, zároveň však odhaduje, že uspořádání a celkové uzavření otevřeného tendru do léta je velmi nepravděpodobné. Možnost převzetí a provozování systémů od programátorů z veřejného hackathonu, který se uskuteční o víkendu, pak Okáli označil za utopii.

Elektronické dálniční známky by měly začít fungovat od příštího roku, zcela nahradí dosavadní papírové kupony.

Video: Havlíčkovo superministerstvo? Jen politická hra, Babiš popírá sám sebe, říká Klimeš

Kremlík tendr na dálniční známky nezvládl, ale nevěřím, že o něm Babiš nevěděl, pro spojení dvou ministerstev chybí prokombinování agend, říká Klimeš. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy