NYSE svojí nabídkou na převzetí za 7,78 miliardy eur překonala konkurenční nabídku Deutsche Börse.

Spojením vznikne největší burzovní společnost na světě a první burzovní operátor s aktivitami na obou stranách Atlantiku. Oznámily to burzy v noci na dnešek.

Spojením, které je považováno za fúzi rovných, vnikne nová společnost nazvaná NYSE Euronext. Americké sídlo společnosti bude v New Yorku a mezinárodní sídlo v Paříži a Amsterodamu.

S deriváty se bude obchodovat v Londýně. Generálním ředitelem nové skupiny bude současný ředitel NYSE John Thain.

Podle podmínek dohody akcionáři NYSE obdrží za každou svoji akcii jednu akcii nové firmy. Akcionáři Euronextu získají za každou svoji akcii 0,98 akcie nové firmy a 21,32 eura v hotovosti.

Mohou se však rozhodnout, zda chtějí za svůj podíl hotovost, akcie, či hotovost i akcie. Na základě čtvrteční závěrečné ceny akcií je dohoda oceněna na 7,78 miliardy eur.

Hodnota 20 miliard dolarů

Tržní hodnota firmy NYSE Euronext má činit 15 miliard eur, tedy asi 20 miliard dolarů. Dostane se tak před Chicago Mercantile Exchange Holdings, která je v současnosti s tržní kapitalizací 15 miliard dolarů největší veřejně obchodovanou burzou v USA.

Dohodu musí schválit akcionáři obou firem a regulační orgány. Nová společnost by denně měla zobchodovat akcie v hodnotě 100 miliard dolarů. Celková tržní kapitalizace firem obchodovaných na burzách se pohybuje kolem 27 bilionů dolarů.

NYSE předložila svoji nabídku na spojení s provozovatelem burz v Paříži, Amsterodamu, Bruselu a Lisabonu a londýnské derivátové burzy Euronext.liffe 22. května.

Deutche Börse neuspěl

O Euronext však měl zájem i provozovatel burzy ve Frankfurtu Deutche Börse, který nabízel za evropskou burzu 8,6 miliardy eur. Vedení Euronextu však dávalo přednost nabídce NYSE.

Celosvětově se zvyšuje tlak na burzovní společnosti, aby se spojily a snížily tak své náklady. Navzdory konsolidacím v Evropě i v USA se však zatím nespojily burzy mezi dvěma kontinenty.

Na počátku letošního roku se americký technologický trh Nasdaq neúspěšně ucházel o londýnskou akciovou burzu (LSE), podařilo se mu však získat v burze pouze podíl 25 procent, napsaly agentury AP a Reuters.

Malé zemětřesení

Začátkem března se po více než dvou stoletích své existence totiž přeměnila NYSE z neziskové organizace (tvořené pouze členy) ve veřejně obchodovatelnou firmu s vlastními akciemi, vlastním kurzem, denními růsty i poklesy.

Burza, stará 213 let, se stala společností s tržní hodnotou 10,8 miliard amerických dolarů.

Akcie tak jsou oceněny na úrovni 37krát vyšší než je předpokládaný zisk pro příští rok.

Není jedinou, natož první

Vydáním svých akcií a přerodem v akciovou společnost zakončila NYSE tři roky trvající proces transformace v moderní a transparentní burzu.

Součástí "změny tváře" je i sloučení s elektronickou burzou, kterou provozuje firma Archipelago Holdings, a výrazné rozšíření obchodů právě pomocí elektronických systémů.

NYSE však není jedinou - ani první - burzou, která se rozhodla vydat vlastní akcie.

Například německá burza Deutsche Börse AG, největší evropská burza dle tržní hodnoty, letos posílila o devatenáct procent, hongkongská burza Hong Kong Exchange & Clearing Ltd., která je největší z asijských burzovních míst, si připsala dokonce o 27 procent.

Akcie přinášejí nebezpečí převzetí

Každá burza, která se rozhodne poskytnout své akcie k veřejnému obchodování, jde ovšem takříkajíc s kůží na trh. Na konci loňského roku čelila londýnská burza London Stock Exchange (LSE) nabídce převzetí ze strany australské investiční banky Macquarie Bank.

Ta nabídla 2,65 miliardy dolarů, tedy asi třiadvacetinásobek loňského čistého zisku londýnské burzy. Vedení LSE však považovalo nabídku za směšně nízkou, a z obchodu sešlo.