Londýn - Nejen podnebí, velikost ekonomiky, nebo zda se země nachází v jádru či na periferii, ale i náboženství může mít vliv na to, že mezi státy Evropy panují hluboké rozdíly. Za těmi podle německých sociologů stojí skutečnost, že je daná země katolická nebo protestantská. Podle kritiků má ale podobná teorie spoustu nedostatků.
"Pokud by byla mapa Evropy rozdělená tak jako rozvaha firem na dvě části, spodek by byl nejčervenější," myslí si doktor sociologie Sascha Becker. Na jihu se nachází silně zadlužené Portugalsko, Španělsko a Itálie. Nebo také Francie, jejíž ekonomiku řada odborníků považuje za další tikající bombu. Čtveřice katolických zemí.
Samotný Becker patří do skupiny lidí, kteří věří, že za současnými ekonomickými rozdíly mezi pomyslným severem a jihem Evropy, věří právě náboženství, které v daném regionu převažuje.
"Jejich protestanským kolegům na severu, ať už Německu nebo Švédsku a Finsku se po finanční stránce daří dobře. Je to jen náhoda?," ptá se Becker. Odvolává se na ekonoma a sociologa Maxe Webera a jeho sto let staré rozdělení trhů na katolické a protestantské. Ty podle něj přitom prosperovaly více.
Roli hraje morálka a vzdělání
"Pohled do statistik jakékoliv země, kde byla přítomná obě náboženství, ukazuje, že podnikatelé, kteří drželi kapitál, a odborníci v čele moderních podniků byli převážně protestanti," napsal Weber v roce 1904 v práci The Protestant Ethic and the Spirit of Capitalism.
Podle slavného sociologa se jednotlivá náboženství liší pracovní morálkou. Ta je u protestantů založená především na plnění pozemských povinností, které jako jediné umožní jedinci žít v souladu s Bohem. Tento přístup podle Webera umožnil hromadit bohatství, což přispělo k rychlejší industrializaci a umožnilo udržitelné hospodaření.
Becker kromě toho připomíná, že protestanti jsou zvyklí více spořit a následně investovat. Roli hraje také vzdělání. Německý sociolog, který aktuálně působí ve Velké Británii, mluví o své studii - v té zjistil, že u protestantů je vyšší pravděpodobnost, že půjdou na univerzitu a dokončí ji.
Tato tradice podle něj trvá již od časů reformátora Martina Luthera, který v Německu působil v 16. století. "Luther usiloval o to, aby ženy chodily do školy stejně jako muži a aby všichni žáci uměli číst," uvádí Becker pro britský list The Guardian. Tento trend podle něj pokračoval i ve 20. století.
Jsou Češi opravdu nevěřící?
Výjimky sociologové nevysvětlili
Uvedená teorie má pochopitelně spoustu trhlin. Například Řecko, jehož problémy nadále udržují celou eurozónu v napětí, je ortodoxní.
Naopak Rakousko, Slovensko nebo Polsko jsou silně katolické a v rámci Evropy se co do ekonomického výkonu zatím řadí do lepší poloviny. Stejně tak Bavorsko, které představuje nejbohatší region v Německu, nebo část Nizozemí.
Jak na svých stránkách navíc uvádí nizozemský profesor Robbert Maseland, vina by se neměla svádět pouze na země PIIGS, protože tu byl i bohatý sever "se svou posedlostí exportem, potřebou příliš spořit a vydělat na tom, že bude půjčovat zemím, o kterých ví, že to nikdy nezvládnou splatit."
