Frankfurt, Atény - Soukromí věřitelé Řecka jsou připraveni zemi odpustit až 70 procent dluhu - jednat by se mělo zhruba o 100 miliard euro. Německé televizi N-TV to řekl šéf největší německé banky Deutsche Bank Josef Ackermann.
Jak informuje agentura Reuters, Ústav pro mezinárodní finance (IIF), který sdružuje na čtyři sta světových bank, nabídl Řecku, že mu významnou část dluhů promine.
"Každý musí přispět svým dílem," komentoval Ackermann. Ten aktuálně zastupuje IIF v Aténách, kde diskutuje řešení řecké dluhové krize. Jednání vedou šéf IIF Charles Dallara, řecký premiér Lucas Papademos a ministr financí Evangelos Venizelos. Na otázku, zda dohoda ohrozí některé z evropských bank, Ackermann reagoval, že "rozhodně ne".
Na návrh, jak odvrátit hrozící řecký bankrot, netrpělivě čekají jak investoři, tak evropští politici. "Doufám, že k dohodě s Řeckem dojde, ještě než začne víkend," uvedl ve čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu eurokomisař Olli Rehn.
"Je nejvyšší čas přijmout rozhodnutí a zvýšit tak možnost dokončit naši historickou dohodu, která přispěje ke stabilitě Řecka, Evropské měnové unie a světové ekonomiky," prohlásil před týdnem Dallara.
Investoři kývli na nižší výnos
Dosavadní jednání o seškrtání řeckého dluhu vždy ztroskotala, když došlo na otázku úroku, který by měla řecká vláda investorům platit za zbylou částku. Zástupci sedmnáctičlenné eurozóny se snažili přesvědčit věřitele, aby akceptovali rizikovou prémii nižší než 3,5 procenta, investoři ale pod 4 procenta jít nechtěli.
Úroky, které vydavatelé dluhopisu za půjčku platí, se běžně odvozují z úrokového rizika. To je dané délkou splatnosti cenného papíru, očekávanými změnami úrokových sazeb na trhu a také důvěryhodností dlužníka.
V případě Řecka investoři nakonec na nižší výnos kývli. Podle serveru Nasdaq by měli věřitelé dostat 3,7 až 3,8 procenta, což je kompromis pro obě strany.
Dohodu o dalším splácení řeckých dluhopisů si Evropská centrální banka, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond stanovily jako základní podmínku, aby Řecko mohlo dostat novou finanční injekci, na které se tyto dvě instituce dohodly v říjnu 2011.
Druhý záchranný balíček, který Řecko dostane, by měl činit 130 miliard eur. To je ještě více, než v případě první půjčky. Tu schválili zástupci eurozóny již v květnu 2010 a činila 110 miliard euro.
Ani poté, co se soukromý sektor velké části svého dluhu vzdá, ale řecký problém nebude vyřešen. Podle agentury Bloomberg představují pohledávky věřitelů pouze okolo 200 miliard eur z celkových 350 miliard, které Řecko dluží.
