* Británie oficiálně zahájila vyšetřování transakcí v bance Goldman Sachs * Totéž před čtyřmi dny udělaly Spojené státy * Žalobu na Goldman Sachs chystá i pojišťovna AIG
New York - Největší americká banka Goldman Sachs nejspíš kryla podvod, kterým pomohla spustit hypoteční krizi, aby na něm nakonec sama vydělala. Minulý týden proto americká Komise pro cenné papíry (SEC) podala na banku žalobu.
Od té doby věc rychle přerostla v mezinárodní skandál.
Už i Británie oficiálně zahájila vyšetřování transakcí v této bance Goldman Sachs. A žalobu na Goldman Sachs kvůli škodám za dvě miliardy dolarů chystá i pojišťovna AIG.
Do náhrad škod, které banka údajným podvodem způsobila, totiž vlády po celém světě investovaly stovky milionů dolarů z peněz daňových poplatníků. Veřejné peníze ze záchrany pak inkasovala právě Goldman Sachs a za tento svůj "úspěch" vloni manažerům vyplatila 16 miliard dolarů v odměnách.
Začněme nejprve tím, v čem podvod žalovaný americkou SEC spočíval.
Nový produkt, starý podvod
Goldman Sachs představila investorům produkt zvaný Abacus v dubnu 2007, půl roku před vypuknutím americké hypoteční krize. V říjnu téhož roku tenhle finanční derivát sestavený z hypoték podřadné kvality zvaný CDO zkolaboval (více viz video v angličtině na konci textu).
Abacus pro Goldman Sachs sestavil a hypotéky do něj vybral hedgeový fond Johna Paulsona. Ten kvůli zhoršujícímu se realitnímu trhu vsadil na pád produktu, který sám vytvořil. Na jeho krachu nakonec vydělal čtyři miliardy dolarů.
Ti, co do CDO v dobré víře investovali, naopak lusknutím prstu přišli celkem o miliardu dolarů.
Trik je v tom, že banka Goldman Sachs podle SEC o Paulsonově postoji celou dobu věděla. Její obchodník s Abacusem jednatřicetiletý Fabrice Tourre přitom klientům tvrdil, že Paulson sázel na vzestup produktu. Sám se přitom v interních mailech chlubil, že na produktu nakonec vydělá, i když mu vůbec nerozumí.
Podle SEC o podvodu vědělo i vedení banky. "Produkt to byl nový a složitý, podvod a střet zájmů však staré a prosté," shrnul věc šéf komise Robert Khuzami.
Obětí podvodu jsou investoři i vlády
Obvinění z podvodu tak rychle přerůstá do obřího skandálu. Do Abacusu totiž investovaly instituce jako AIG, Royal Bank of Scotland nebo IKB Deutsche Industrie Bank. Právě tyto a podobné špatné investice je přivedly na pokraj pádu, od kterého je zachránily až obří sumy z kapes daňových poplatníků.
Banka Goldman Sachs tyhle veřejné peníze za své často mizerné produkty typu Abacus ve velkém inkasovala. Vloni se tak stala nejziskovější firmou na Wall Street a tím i hlavním vítězem krize. Svým zaměstnancům proto vloni na odměnách vyplatila 16 miliard dolarů.
Obvinění ze strany SEC teď ale ukazuje, že banka krizi sama pomáhala vyvolat svým jednáním, které má těžko přehlédnutelné rysy spiknutí.
Ty přitom mělo i angažmá Goldman Sachs v Řecku, když mu roku 2002 složitou operací pomáhala maskovat skutečnou výši jeho dluhu. Tím se zřejmě nepřímo podílela na tom, že teď Aténám hrozí bankrot, který může poslat ke dnu nejen projekt jednotné evropské měny ale i samotnou myšlenku evropské integrace.
Vlády od USA přes Velkou Británii až po Německo proto vidí v kauze šanci najít oficiálně potvrzeného viníka krize a rozcupovat ho na kusy. Na Goldman Sachs se ale se žalobami o náhradu škod sesypou i soukromí investoři.
Britský premiér Gordon Brown prohlásil, že je "šokován morálním bankrotem", který obvinění v žalobě naznačují. Požádal zároveň britského finančního regulátora Bafin, aby začal se SEC spolupracovat.
Nad bankou visí lavina žalob
Jen za to, aby se zbavila závazků spojených s Abacusem totiž Royal Bank of Scotland zaplatila bance Goldman Sachs 841 milionů dolarů. Britská vláda ji pak musela zachránit největším balíčkem z peněz daňových poplatníků v bankovní historii - 45 miliard liber (70 miliard dolarů).
"Požádáme SEC o informace a zvážíme možné právní kroky," potvrdil také mluvčí německé vlády Ulrich Wilhelm. Právě IKB Deutsche Industrie Bank ztratila v Abacusu 150 milionů dolarů. Později se stala první německou obětí krize podřadných hypoték a vláda do ní musela nalít deset miliard euro (13,5 miliardy dolarů).
Vyšetřování úlohy Goldman Sachs na svém finančním trhu podle Wall Street Journal zahájila i Jižní Korea.
Kromě vlád teď budou chtít své peníze zpátky i soukromí investoři. "Kontaktovali mě zákazníci Goldmanu, abych připravil žaloby na náhradu škod," řekl agentuře Reuters známý žalobce Jake Zamansky.
Voda na mlýn tvrdší regulaci
Žaloba na Goldman Sachs navíc podle všeho spustí sérii žalob i na ostatní finanční instituce obchodující s CDO. Jednu takovou už v červnu podala holandská Cooperatieve Centrale Raiffeisen-Boerenleenbank na americkou banku Merrill Lynch.
Případ navíc hraje do karet celosvětovému tažení politiků za tvrdší regulaci finančních trhů. Barack Obama, který se snaží kongresem protlačit novou legislativu, už v pátek prohlásil, že bude vetovat jakékoliv změny v zákoně, které by trh s finančními deriváty (jako jsou například CDO) nedostal "pod kontrolu."
Americké vyšetřování nakonec může pomoci i Evropské komisi, která začala vyšetřovat úlohu Goldman Sachs v Řecku. "Kontrola to bude hluboká a pečlivá," řekl 17. dubna v Madridu eurokomisař pro finanční záležitost Olli Rehn.
Goldman Sachs obvinění odmítá, trhy se ale možných dopadů žaloby obávají. V pátek akcie banky propadly o 13 procent, což je jeden z nejhlubších poklesů od jejího vstupu na burzu roku 1999, a smazaly tak 12 miliard dolarů z hodnoty jmění banky. Dnes spadly o dalších 15 centů na akcii. A přestože agentury na rating banky nesáhly, pojištění proti její případné neschopnosti dostát svým závazkům (credit default swap) vzrostlo.
