Washington - Nejvyšší představitelé vyspělých zemí jednali ve Washingtonu od pátku o finanční krizi, ale zatím se shodli jen na tom, že je potřeba ji společně vyřešit. Šéf Mezinárodního měnového fondu je v sobotu důrazně varoval, aby s tím neotáleli: Světový finanční systém podle něj balancuje "na pokraji systémového rozpadu".
Prezident MMF Dominique Strauss-Kahn vidí příčinu současné situace v panice vyvolané pádem bank, na kterou podle něj vyspělé státy pořád dostatečně nezareagovaly, a neobnovily tak důvěru na trzích.
Jeho prohlášení následuje po sérii jednání. Šéf fondu se setkal s představiteli zemí G7, americkým prezidentem a zástupci Světové banky.
"Sílící znepokojení ohledně solventnosti některých největších amerických a evropských finančních institucí dostala světový finanční systém na pokraj systémového rozpadu," řekl podle BBC Strauss-Kahn.
Bush vyzývá k jednotnému postoji
Závěrem schůzky ekonomicky vyspělých zemí G7 bylo jen jednostránkové prohlášení, že budou vytvořena "naléhavá a mimořádná opatření". Že státy k řešení krize použijí "všechny dostupné prostředky" a že krize vyžaduje "globální reakci".
Záměry představitelů uskupení označovaného jako "nejmocnější státy světa" přiblížil po schůzce americký ministr financí Henry Paulson. Pětibodový plán, na němž se politici dohodli, má podle jeho slov "bezodkladný" charakter.
Dohoda G7 hovoří o podpoře systémově důležitých finančních institucí, které je nutné ochránit před krachem. Dále plán počítá s odblokováním finančních a úvěrových trhů a zajištěním širokého přístupu finančních institucí k likviditě.
Měla by se také obnovit důvěra v úvěrové operace pomocí zpřístupnění kapitálu ze soukromých i státních zdrojů bankám a zajistit spolehlivost národních programů k pojištění vkladů.
V případě nutnosti chtějí finančníci přijmout opatření i pro obnovu sekundárních hypotečních trhů. Dokument však nestanovuje žádné konkrétní prostředky, pomocí kterých chtějí cílů dosáhnout.
Americká vláda mezitím během víkendového zasedání dotahuje do konce další bod záchranného plánu pro ekonomiku USA - nákup podílů v amerických bankách.
Americký prezident George Bush přitom vyzval nejvyspělejší státy světa, aby zabránily individuálním zásahům proti současné finanční krizi: měly by na řešení spolupracovat a postupovat jednotně.
"Musíme si být jistí, že postupy jedné země nebudou v rozporu s jednáním země další," prohlásil prezident v sobotu v Bílém domě. Bush dodal, že G7 bude spolupracovat s dalšími státy skupiny označované jako G20, která zahrnuje i Čínu, Indii nebo Rusko.
Eurozóna míří do Paříže
O současných ekonomických problémech budou v neděli v Paříži, která nyní předsedá EU, jednat také představitelé eurozóny. Setkání se zúčastní prezident Evropské komise José Manuel Barroso a šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.
Hlavy států zemí Evropské unie se mají sejít 15. října na summitu v Bruselu. Prudký propad finančních trhů tento týden však přiměl představitele zemí k rychlejší reakci.
Na počátku týdne se sešli v Lucemburku ministři financí Evropské unie a mimo jiné podpořili navyšování garancí vkladů. Francie už minulý týden navrhla vytvoření celoevropského nouzového fondu na podporu problémového bankovního sektoru.
Německo to však odmítlo, protože mělo obavy, že by fond musel naplnit hlavní částí peněz. Doma ale pokračuje v záchranných operacích. Podle Reuters by údajně mělo v nejbližších dnech přijmout pro svůj finanční sektor záchranný plán v hodnotě až 400 miliard eur.
Krize nepolevuje
Problémy na finančních trzích odstartovala krize na americkém hypotečním trhu. V červnu bylo v USA kvůli podvodnému jednání s hypotékami zatčeno více než 400 lidí. Podvody připravily podle FBI majitele domů o víc než miliardu dolarů a výrazně přispěly ke krizi na americkém trhu s bydlením, která rychle expandovala.
Krize se z Ameriky rozšířila i na evropské akciové trhy, zasáhla i evropské finanční instituce a na burzách celého světa panuje hysterie.
V pátek se evropské akcie dostaly na víc než pětileté minimum. Panevropský index FTSEurofirst 300 se propadl o 7,6 procenta, což je téměř stejný propad jako v pondělí, kdy pokles o 7,8 procenta znamenal rekord tohoto indexu.
Za celý týden klesl o 22 procent, což je zatím nejhorší výsledek v historii. Nejhorší výsledek měla v pátek také pražská burza, jejíž index se propadl o 14,94 procenta, nejvíce od roku 1993.
