Brusel - Rusko je připraveno poskytnout přes Mezinárodní měnový fond (MMF) peníze na podporu boje s finanční a dluhovou krizí, která otřásá zejména eurozónou. Potvrdil to po summitu EU-Rusko ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Už předtím jeden z jeho poradců v tomto smyslu zmínil nejméně deset miliard dolarů (zhruba 200 mld. Kč), přičemž suma by se mohla podle agentury AFP vyšplhat až k 20 miliardám dolarů.

"Situace je velmi složitá," řekl ruský prezident o dluhové krizi eurozóny. "Doufáme, že naši kolegové budou schopni překonat tyto potíže," dodal s tím, že je to v ruském zájmu.

Medveděv zdůraznil, že euro představuje významnou rezervní měnu. Rusko v ní má kolem čtyř desítek procent rezerv. Navíc EU je největším obchodním partnerem Ruska, to je pro EU třetím nejvýznamnějším parterem. Jen mezi lednem a zářím letošního roku obchod dosáhl 286 miliard dolarů.

"Deset miliard dolarů je minimální závazek," řekl podle Reuters před summitem Medveděvův poradce Arkadij Dvorkovič.

Na summitu EU minulý týden se evropští lídři dohodli, že budou zvažovat poskytnutí půjček MMF ve výši 200 miliard eur. Uvažuje se, že z toho 150 miliard eur by mohla poskytnout eurozóna, zbytek ostatní členové EU. O půjčkách se ale nyní vedou debaty, které provázejí i kontroverze.

Jde mimo jiné o to, že některé země by peníze mohly poskytnout, ovšem jen za předpokladu, že se připojí i další mezinárodní partneři. Jenže třeba USA se na tuto možnost tváří odmítavě. Rezervované je Japonsko.

Na Českou republiku by mohlo připadnout v přepočtu něco kolem 90 miliard korun, které by šly z devizových rezerv České národní banky (ČNB). Guvernér ČNB Miroslav Singer v pondělí uvedl, že banka bude poskytnutí části devizových rezerv na půjčku velmi zvažovat. Zdrženlivě se k půjčce vyjádřil i premiér Petr Nečas, odmítl ji prezident Václav Klaus. Naopak podle ministra financí Miroslava Kalouska si ČR nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc státům eurozóny.