Přepište dějiny, Čína po 40 letech předstihla Japonsko

Karel Toman
16. 8. 2010 15:55
Japonsko se nemůže vzpamatovat z prasknutí své realitní bubliny roku 1991
Foto: Reuters

Tokio - Dnešek si zakroužkujte v kalendáři. Japonsko totiž právě přišlo o stříbrnou příčku, pokud jde o velikost ekonomiky. Po více než čtyřiceti letech ho předběhla Čína.

Může za to z velké části nečekaně pomalý hospodářský růst Japonska v letošním druhém čtvrtletí. Místo očekávaných 2,3 % HDP rostla země meziročně jen o 0,4 % HDP.

Už teď je Čína největším světovým vývozcem, kupuje se zde nejvíc aut a vyrábí nejvíc oceli. Dál se tím podtrhuje růst Číny jako globální ekonomické mocnosti.

Není to poprvé, co Čína v čtvrtletním růstu předstihla. Rozdíl v číslech za letošní druhé čtvrtletí ale podle agentury AP znamená, že náskok už se Japonsku nepodaří dohnat.

Čína : Japonsko, 10 : 3 na růst HDP

"Čínská ekonomika bude koncem roku 2010 skoro jistě větší než ta japonská kvůli velkému rozdílu v růstu obou zemí," napsala AP. Čína roste 10 % ročně, zatímco japonské ekonomice se předvídá růst jen kolem tří procent.

Sezónně neočištěné HDP Japonska mělo v kvartálu od dubna do června hodnotu 1,286 bilionu dolarů. Čínský výkon za stejnou dobu byl naproti tomu 1,335 bilionu dolarů.

Druhá příčka za USA mezi světovými ekonomikami patřila Japonsku od roku 1968, kdy předstihlo Německo. Z popele druhé světové války se Japonsko proměnilo v světovou výrobní a finanční mocnost.

V osmdesátých letech se však ukázalo, že "japonský ekonomický zázrak" byl z velké části velkou realitní bublinou, která nakonec splaskla roku 1991 následovaná dekádou stagnace, z které se země už pořádně nevzpamatovala.

Z vzestupu Číny těží jen tamní elity

Problémy, jakým teď čelí premiér Naoto Kan připomínají dlouhý seznam protichůdných ekonomických úkolů: rapidně stárnoucí populace, slabá domácí poptávka, deflace a silný jen brzdící export na klíčové trhy.

Tento trend bude podle všeho pokračovat i v příštích čtvrtletích, zatímco růst Číny se naproti tomu zdá skoro neukojitelný.Zcela jinak se ale "čínský zázrak jeví, pokud se příjmy přepočítají  na hlavu.

Japonsko je se svými 37 tisíci dolary na hlavu stále na světové špici za Spojenými státy s 42 tisíci dolary na hlavu. V Číně je to pouhých 3 600 dolarů.

Podle AP to vypovídá o tom, že z čínského růstu se těší jen úzká skupina elit, která vzešla z třiceti let tamních reforem. Většina z 1,3 miliard obyvatel ale zůstává v chudobě, přestože čínských miliardářů přibývá.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy