Praha - Pokud dojde k podobnému poklesu evropské ekonomiky jako v roce 2009, polský trh to nebude mít tak jednoduché jako před třemi lety.
Tehdy bylo Polsko jedinou zemí EU, která v době největšího poklesu rostla. Zatímco sousední Pobaltí trpělo dvouciferným propadem, polský hrubý domácí produkt stoupl o 1,7 procenta.
Příčina? Menší závislost na exportu a silná domácí poptávka. Jenže to už se změnilo, říkají teď analytici.
Na vývozu do ciziny země sice stále závisí méně než Česko, ale spotřeba domácností, která táhla růst v době krize, oslabuje, shodují se experti.
"Polsko stále hodně sází na domácí poptávku, ta už nicméně není tak silná jako v roce 2009," myslí si analytik Next Finance Martin Prokop. Od "krizového" roku 2009 se také zvýšila otevřenost tamního trhu.
V Polsku se podle expertů nyní začínají projevovat i další problémy, například nezaměstnanost. "Zatímco v roce 2009 činila průměrná míra nezaměstnanosti 10,9 procenta, v roce 2011 již dosáhla na 12,4 procenta," uvádí Prokop.
Zázračný únik recesi
Skeptický je také hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj je polský trh nyní tažený přípravami na fotbalové mistrovství Euro 2012, které se má konat v červnu tohoto roku.
V souvislosti s blížícím se mistrovstvím Poláci mohutně investují například do dálniční sítě. Až šampionát skončí, ekonomika podle Sobíška oslabí. "Obávám se, že země není na toto zpomalení připravená," komentuje pro Aktuálně.cz.
Růst v roce 2009 označuje pouze za "zázračný únik recesi", za nímž stála i skutečnost, že se Polsko tehdy nacházelo ve fázi růstu a nebýt krize, tak by nabývalo na síle, zatímco Česko by zpomalilo tak jako tak.
To je dané tím, že řada změn proběhla v Polsku po roce 1989 později než v Česku, tvrdí analytik Home Credit Michal Kozub.
"V době, kdy v Česku skončila privatizace, se v Polsku teprve připravovala a doteď neproběhla v takové míře jako u nás. Polské ekonomice se právě teď daří lépe než té české, protože prožívá stejný boom jako my před několika lety," vysvětluje pro Aktuálně.cz.
Podívejte se, kde se odehraje letošní šampionát:
Proč se Polsko chovalo jinak
Od české nebo slovenské ekonomiky se polská liší především v tom, že je uzavřenější. Na zpomalení západní Evropy tedy doplatila výrazně méně.
"Tím, že Polsko tolik nezávisí na zahraniční poptávce, nedošlo k tak velkému přenosu krize," vysvětluje Prokop a doplňuje, že se polská ekonomika zároveň hodně orientuje na zemědělství, které je k hospodářským šokům méně náchylné než průmysl.
Tamní trh navíc na rozdíl od českého stojí na více dvou pilířích - kromě spotřeby domácností se jedná také o přímé zahraniční investice, které přibývají rychleji než u nás. Ty podporují růst zaměstnanosti, mezd i spotřeby.
Poklesu HDP se Polsko vyhnulo také díky mimořádným vládním výdajům, které posloužily jako pomoc bankám, podnikatelům nebo na ochranu pracovních míst.
Dluhy přibývají
Záchranné injekce sice podržely HDP, vedly ale ke zvýšení rozpočtového schodku na 7,4 procenta HDP v roce 2010.
Peníze na odstranění deficitu se vláda snaží získat prodejem státního majetku. V privatizaci se zbavila například černouhelného dolu Silesia nebo energetické skupiny Polska Grupa Energetyczna. Kromě toho došlo k celé řadě škrtů.
"Vláda tyto příjmy použila k pokrytí rozpočtového schodku a udržení nízkých daní, které lákají investory" komentuje americký ekonom Peter Schiff ve svém sloupku v listu Financial Times.
Jak ovšem vyplývá z předběžných odhadů, ani čísla za rok 2011 nevypadají příliš optimisticky - schodek by měl činit 6,7 procenta HDP.
Kromě toho pokračuje nárůst veřejného dluhu. Ten v roce 2009 poprvé překročil 50 procent HDP, v roce 2010 se jednalo již o 54,9 procenta HDP. Odhady pro loňský rok činí podle časopisu Global Finance 56,6 procenta HDP.
Podle Kozuba z Home Credit se přesto Polsko nachází nadále v dobré kondici. Přispívá k tomu podle něj například vlastní měna, která zemi umožňuje více manévrovat.
Optimisticky na Polsko hledí také Peter Schiff. Země je podle něj úspěšná, neboť respektuje zásady volného trhu více než USA nebo většina EU.
