Brusel - Silné letní oživení služeb a průmyslu eurozóny v září zřejmě výrazně zpomalilo. Nejvíce v oblasti Středomoří, včetně krizí postiženého Řecka. Naznačuje to dnes zveřejněný průzkum manažerského nákupního indexu (PMI) eurozóny od společnosti Markit.
"Index PMI spadl prudce na nejnižší úroveň od počátku roku. To navíc především kvůli Německu, které funguje jako motor celého evropského klubu," komentoval kondici spolku 16 zemí platících eurem ekonom ČSOB Jan Bureš, podle kterého Německo se zpožděním pocítilo pokles v USA.
Teď je na řadě i Česko. "Oživení české ekonomiky je vysoce závislé na výkonnosti našich západních sousedů," zdůraznil Jiří Moser, řídící partner PricewaterhouseCoopers v České republice. „Státy střední a východní Evropy proto musí být připravené na dlouhou periodu sníženého růstu v kombinaci s nestabilitou finančních trhů," dodal.
Francie jako světlá výjimka
V eurozóně se tak daří jen Francii, kde index naznačující sebevědomí podniků naopak citelně vzrostl.
Sjednocený index pro eurozónu byl podle Markitu na hodnotě 53,8 oproti 56,2 v srpnu. Hodnoty nad 50 znamenají růst, takže i přes pokles indexu hospodářství šestnáctky stále roste.
Trhy ale čekaly hodnotu nad 55 a zklamání se projevilo poklesem akcií.
Data Markitu potvrdila, že problém je hlavně na periférii klubu. Sjednocený index eurozóny „bez jádra" (tedy bez Německa a Francie) má hodnotu 49,4, což svědčí dokonce o mírném hospodářském poklesu v zemích jako Portugalsko, Irsko, Řecko, Španělsko a Itálie, které tvrdě zasáhla dluhová krize.
„Meziroční propad irského HDP o 1,8 % je dost šílený, pokud vezmeme v úvahu, že ve stejném kvartále před rokem irská ekonomika již padala o více než 9 %. V takových podmínkách se Irům těžko bojuje s deficitem okolo 12 % HDP," ilustroval ekonom Bureš hloubku potíží na periférii eurozóny.
Rozdíly v eurozóně se zvětšují
"Irsko si vedlo dobře, ale začíná zaostávat a řecká krize se prohlubuje," řekl pro BBC hlavní ekonom Markitu Chris Williamson. "Data z našeho průzkumu ukazují, že Španělsku a Itálii - velkým zemím, které potřebují k oživení určitý impuls - možná dochází dech a také jim hrozí pád do tak zvané recese dvojího dna," dodal.
Zaměstnanost v privátním sektoru periférie eurozóny, která klesla od samého začátku recese, navíc v září propadla ještě rychleji. Nezaměstnanost, která je teď v eurozóně hlavně kvůli jižním členům v čele se Španělskem na 10 %, se tak podle Williamse, ještě zhorší.
Pro státní pokladny to bude znamenat méně vybraných daní a více peněz vynaložených na podporách. O to hůř se budou vládám držet veřejné rozpočty na uzdě.
Špatná kondice periférie tak podle analytiků potvrzuje rostoucí rozdíly uvnitř eurozóny. "Francie a Německo vytvářejí pracovní místa nejrychlejším tempem za dva roky, zatímco periférie se smršťuje a místa ztrácí," vysvětlil Williamson.
