Jediný, kdo si v tomto směru vysloužil chválu, bylo Německo. Je podle OECD jedinou zemí eurozóny, která se snaží razantně snižovat schodky rozpočtu a bojovat s nabubřelými vládními rozpočty.
Ostatní země by si ho měly vzít podle doporučení expertů za vzor. "Jde o zemi, která nejenže snižuje schodek přirozeně - tedy tím, že roste HDP a klesá tak procentický podíl deficitu - ale i vlastní snahou a pílí," píše se ve zprávě.
Co s třemi procenty?
Západnímu sousedovi se dokonce podaří hospodařit s deficitem menším než tři procenta HDP a splní tak jedno z maastrichtských kritérií.
O tom se domácí ekonomice ani nesní. Loňský rok skončil rozpočet deficitem o více než dvacet miliard vyšším, než kolik vláda původně naplánovala. Obdobně to vypadá i pro další roky. Splnění podmínek pro přijetí eura se zásadním způsobem vzdalují.
Druhou významnou oblastí, kterou OECD kritizuje, je oblast zaměstnanecká. Státy unie by měly přestat mateřsky chránit pracovní místa i širší mzdová jednání.
Místo sektorového vyjednávání růstu mezd by mělo nastoupit podnikové jednání a svázání platů s produktivitou práce. To by pomohlo firmám poprat se s problémy spíše úpravou mezd než redukcí počtu zaměstnanců.
Hrozí růst úroků
OECD dnes rovněž obnovila svoji podporu pro zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou. "Měnová politika ECB uspěla v ukotvení inflačních očekávání v blízkosti cílové cenové stability," píše se ve zprávě.
V listopadu OECD předpověděla, že ECB přikročí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu v polovině letošního roku i začátkem příštího roku. Sazby v eurozóně by tak stouply na rovná čtyři procenta ze současných 3,5 procenta, napsala agentura Reuters.
OECD ve své zprávě rovněž zopakovala listopadovou prognózu, podle které by měl růst ekonomiky v eurozóně v letošním roce zpomalit na 2,2 procenta z loňských 2,6 procenta.
