Brusel - Více vlivu pro zodpovědné země. Tak zní návrh finského ministra Alexe Stubba. Podle něj by měla o současných problémech eurozóny rozhodovat šestka států, které si zvládly udržet nejvyšší rating. Informoval o tom deník Financial Times.

Nejvyšší hodnocení "AAA" od hlavní trojky ratingových agentur si ze zemí Evropské měnové unie zvládly udržet Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Finsko a Lucembursko.

"Země s horším hodnocením asi nebude ta pravá, která by vám měla radit, co se týká veřejných financí," komentoval finský politik ve čtvrtek. Znovu tak oživil myšlenku na eurozónu, která se rozdělí na jádro a periferii.

Vzniknou dvě eurozóny?

Že by vznikla nová instituce, která posílí vliv uvedených zemí, Stubb nevěří. Na druhou stranu se podle něj v eurozóně  již zažila "posílená spolupráce některých států", které v důsledku rozhodují o dalším vývoji společné měny.

Že by měl mít hlas některých zemí větší váhu, dokládá názorem: "Nevidím žádnou zemi, která by měla z eurozóny odcházet, vidím ale země, které postupně ztrácejí vliv."

Podle analytiků se euroblok rozdělí na silnou a slabou část tím, že bude mezi hlavními hráči docházet ke stále hlubší integraci.

K zastáncům dvourychlostní Evropy patří především francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ten naposledy navrhl sjednocení daňové soustavy mezi Německem a Francií. Na tu by podle něj postupně mohly přecházet i další státy eurosystému.

Ani ekonomika států se třemi "A" ovšem nejsou bez poskvrnky. Zvláště Francie a Německo mají problém s vysokým veřejným dluhem, který v roce 2010 představoval 82,3, respektive 83,2 procenta HDP. O Francii se navíc hovoří jako o další zemi, ve které by v následujících letech mohla kulminovat dluhová krize a jejíž záchranu eurozóna bude řešit.