A to i do velmi vzdálených a těžko přístupných koutů Země.
Jedním z takových je i Barentsovo moře. Tento severní cíp Severního ledového oceánu v sobě ukrývá nemalé zásoby ropy a plynu. S tím, jak se ložiska v Severním moři vyprazdňují, ropné firmy pošilhávají po této lokaci.
V místech, kde má dlouhou tradici chov sobů a rybolov, se zabydluje těžká technika. A to se nelíbí místním, kteří se živí právě rybolovem.
"Na ostrově, který leží nedaleko rybářského přístavu Hammerfest, se tyčí gigantická továrna na zpracování plynu," píše britská BBC.
Je známá pod norským názvem Snovhit neboli Sněhurka, a od příštího roku začne svoji činnost, která spočívá ve zpracování tekutého přírodního plynu LNG. Plyn je těžen z podmořských ložisek vzdálených 140 kilometrů od pobřeží.
Vysoké náklady už nevadí
Získaný plyn a ropa budou exportovány do USA, které žádají stále větší dodávky těchto surovin.
Norská vláda další těžbu schvaluje, neboť ropná naleziště Severního moře vysychají a pokud chce Norsko zůstat třetím největším exportérem světa, musí se výroba přesunou na sever - do arktických končin.
Těžba v takto severně položených místech je ovšem náročná na techniku i finanční zdroje. Peníze až takový problém nejsou: Cena ropy již dosahuje takových výšin, že si naftařské kolosy mohou dovolit zaplatit i tuto vysokou cenu.
Obdobně bohatá ložiska je možné najít na Aljašce či odlehlých sibiřských stepích. Zatím nejsou využívána právě kvůli vysokým nákladům. Přesun do Barentsova moře však naznačuje, že ani tyto nedotčené kouty si nemohou být jisté a brzy se dostane i na ně.
Jenže pokud jde o těžbu na hranici Norska a Ruska, místní rybáři mají strach o své živobytí a o specifické životní prostředí. Těžba by podle nich mohla úplně znehodnotit vody, v nichž se ryby třou.
"Příchod těžařů by mohl úplně zruinovat celou kolonii tresek, které zde žijí. A to by byla katastrofa," řekl BBC místní rybář Arnulf Bertheusen. "Ropa tu nebude navždy, zatímco ryby ano. Pokud se ovšem dobře staráte o prostředí, ve kterém žijí," dodává Arnulf.
Menšina proti ropným penězům
Odborníci na životní prostředí souhlasí s rybáři. Křehké arktické prostředí už by nemuselo unést další znečištění.
Narozdíl od rybářů, místní dělníci příchod těžařů vítají. Vidí v něm příliv peněz a hlavně pracovních příležitostí. "Dříve zde bylo mnoho rybáren. Jenže produkce se přesunula jinam. Vývoj nezastavíte, musíme myslet na budoucnost," myslí si Gunnar Bolle, který pracuje v továrně Sněhurka.
Nyní je to tedy boj místních rybářů, kteří se zasazují nejen o svoji obživu, ale i o zachování životního prostředí, proti ropným firmám, které se snaží uspokojit stále rostoucí poptávku po černém zlatu.
Podle všeho je to boj předem prohraný, protože ekonomická a politická lobby, která chce zpřístupnění ložisek, je velice silná. A tak se zřejmě oblast Barentsova moře jednou provždy změní.
