Na ochranu eura má jít 500 miliard, Česko se nepřidá

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
21. 3. 2011 20:09
Na levnější půjčky problematickým zemím eurozóny má být k dispozici 500 miliard
Foto: Evropská komise

Brusel - Ministři financí eurozóny se v pondělí shodli na vytvoření takzvaného stálého stabilizačního mechanismu (ESM). Ten po roce 2013 nahradí současný záchranný fond (EFSF), ale bude předluženým státům půjčovat levněji. K dispozici má mít celkem 500 miliard eur (zhruba 12 bilionů korun). Novinářům to řekl náměstek ministra financí Tomáš Zídek.

Dohodu musí potvrdit summit EU, který se koncem týdne uskuteční v Bruselu. Česko se nicméně podle Zídka do ESM nezapojí, přestože nový mechanismus bude otevřený i zemím, které neplatí evropskou jednotnou měnou euro.

Levnější stabilizace eurozóny

Členské státy eurozóny přispějí do pokladny ESM celkem 80 miliardami eur (téměř dvěma biliony korun) v hotovosti. Dalších zhruba 620 miliard bude mít mechanismus k dispozici na vyžádání v případě, že se některý ze států dostane do problémů například jako Řecko či Irsko v nedávné minulosti. Část peněz, přibližně 200 miliard eur, poslouží jako rezerva, na poskytování úvěrů tak ESM bude mít celkem 500 miliard eur.

Nový stabilizační mechanismus by měl poskytovat úvěry za výhodnějších podmínek než dosavadní záchranný fond. V případě úvěrů se splatností tři roky by úroková sazba měla být o zhruba třetinu nižší než doposud. U úvěrů se splatností delší než tři roky by měla být levnější o zhruba čtvrtinu.

Členské státy se rovněž shodly, že změní "klíč", podle nějž se rozpočítávají příspěvky členských států eurozóny. Dosud jejich výše závisela na váze hlasů v Evropské centrální bance, která se vypočítává z 50 procent podle výše HDP a z 50 procent podle počtu obyvatel.

Konečný kompromis počítá s tím, že výše příspěvku bude záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze 12,5 na počtu obyvatel.

ESM bude sídlit v Lucemburku stejně jako současný záchranný fond eurozóny a vznikne na základě smlouvy mezi členskými státy eurozóny. Současný EFSF funguje jako společnost s ručením omezeným, ESM bude finanční institucí.

V čele evropského stabilizačního mechanismu bude stát rada guvernérů složená z ministrů financí eurozóny.

Slovensko ušetří miliardu eur

Pokud by Česko v budoucnosti vstoupilo do eurozóny, do ESM by přispělo nižší částkou, než by tomu bylo při zapojení za současných podmínek. Podle Zídka by Česko muselo přispět zhruba 100 miliardami korun, po změně "klíče" by to bylo několik desítek miliard korun. "Kdybychom vstoupili do eurozóny a tento klíč byl zvolen, tak bychom zaplatili o něco méně," dodal.

Samotné zapojení do nového stabilizačního mechanismu podmínkou přijetí eura nebude, bude pouze jeho důsledkem. "V tom dnešním textu je vložená poznámka pod čarou, která zakládá skutečnost, že vstup do eurozóny je samostatnou záležitostí a až důsledkem vstupu do eurozóny je vstup do evropského stabilizačního mechanismu," uvedl Zídek.

Značné finanční prostředky díky změně "klíče" ušetří například Slovensko, které do eurozóny vstoupilo v roce 2009. Podle ministra financí Ivana Mikloše Slováci takto ušetří zhruba 1,17 miliardy eur, tedy přibližně 28 miliard Kč. Šéf slovenské státní pokladny si ovšem myslí, že eurozóna mohla jít ve změně vypočítávání jednotlivých příspěvků ještě dále.

"V klíči by vůbec neměl být počet obyvatel. Počet obyvatel je výrazně špatný a nespravedlivý pro všechny chudší země. Je to stejná situace jako by jste chtěli od chudého člověka, aby zaplatil daň z příjmu 40 procent, přičemž bohatý by zaplatil deset procent z příjmu. To je absurdní situace," řekl Mikloš po skončení jednání ministrů financí eurozóny.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Katalánský expremiér se přihlásil belgickým úřadům, do Španělska se vrátit nechce

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je už téměř dva roky na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury, se v pátek dostavil v Bruselu na prokuraturu. Důvodem je obnovený evropský zatykač, který tento týden vydal španělský soudce.

Belgický soudce rozhodl, že Puigdemont bude na rozhodnutí o vydání čekat na svobodě.

Puigdemontovi ve Španělsku hrozí vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Španělské justici se odmítá vydat, protože ji nepovažuje ze nezávislou. Svůj proces označuje za politický.

před 19 minutami

Zprostředkovatel vraždy Jána Kuciaka uzavřel dohodu s prokurátorem

Dohodu o vině a trestu s prokurátorem uzavřel Zoltán Andruskó, zprostředkovatel loňské vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka. Podmínky ale advokáti ani prokuratura zatím nezveřejnili, dohodu totiž ještě musí schválit soud. Andruskó je jedním z pěti obviněných ve zmíněné kauze, která v zemi vyústila v politickou krizi a v odchod Roberta Fica z funkce premiéra.

Andruskó v případu vystupoval jako zprostředkovatel mezi objednavatelem vraždy a nájemnými vrahy. Hrozil mu trest 25 let vězení nebo doživotí. Po zadržení ale s policií spolupracoval na vyšetření vraždy, při které byla zastřelena i reportérova snoubenka Martina Kušnírová.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Plzeň bude hrát v LM s Lausanne, Hradec Králové s Mannheimem

Hokejisté Plzně, kteří v minulém ročníku prošli až mezi nejlepší čtyři týmy, se utkají v osmifinále Ligy mistrů s Lausanne, Hradec Králové bude hrát s Mannheimem. V případě dalších postupů by zbývající dva čeští zástupci v soutěži mohli svést společný souboj až ve finále. Rozhodl o tom dnešní los v Helsinkách.

Oba extraligoví zástupci, kteří se po vyřazení šampiona Třince a vicemistra Liberce v základní skupině dostali do play off, byli nasazeni jako druhé týmy základních skupin do koše B. Čekali tím pádem na soupeře, kteří obsadili první místa.

Plzeň i Hradec začnou 12., nebo 13. listopadu doma a odvety je čekají 19. listopadu na ledě soupeře.

Další zprávy