Washington - Říká se tomu politika "ožebrač svého souseda neboli měnová válka a ve světě je teď hodně v módě - hospodářské mocnosti snižují hodnotu své měny, aby zlevnily svůj export a získaly obchodní výhodu na úkor druhých.
Právě těmto válkám chce udělat přítrž včera zahájené společné jednání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky, ke němuž se včera přidali zástupci nejdůležitějších ekonomik světa sdružených v G20.
Skupina G7 dnes podobné války odmítla jako škodlivé.
Měnové války jsou jednou z forem protekcionismu (viz box), před kterým před rokem a půl v souvislosti s globální recesí důrazně varovala Světová banka.
Infobox
- Studie Světové banky rozdělila na jaře 2009 protekcionistická opatření do dvou hlavních skupin - tarifní a netarifní.
- Pokud jde o první skupinu, jmenuje například Rusko, které zvedlo dovozní tarify na ojetá auta, Ekvádor a jeho přirážku na dovoz více než šesti set položek.
- V netarifních ochranářských opatřeních jmenuje Argentinu a její uvalení licenčních požadavků na dovoz autodílů, textilu, televizorů, bot nebo hraček, nebo opatření Indonésie, která povolila vstup pěti druhů zboží jen do pěti svých přístavů a letišť.
- V některých zemích už se dovoz kvůli omezením zpomalil. Čína zakázala dovoz irského vepřového, belgické čokolády, italské brandy, španělských mléčných produktů nebo holandských vajec. Indie zase zakázala dovoz čínských hraček.
Zdroj: Světová banka
"MMF musí o těchto problémech otevřeně mluvit a získávat podporu pro řešení," připomněl americký ministr financí Timothy Geitner, že hlavní válečná linie měnové války vede mezi USA a eurozónou na jedné straně a Čínou na straně druhé.
Bez čtyř největších měn mír nebude
EU a USA totiž Čínu opakovaně obviňují, že drží svou měnu uměle podhodnocenou, její zboží je tím levnější a Čína tím vlastně proti pravidlům volného trhu podporuje svůj export. To naopak brzdí ekonomiky na obou stranách Atlantiku, kde lidé dál přicházejí o místa a demonstrují v ulicích.
Předseda ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker prohlásil, že země s hlavními světovými měnami by měly zajistit, aby k žádným "měnovým válkám" nedocházelo
"Všichni chceme obnovit rovnováhu globální ekonomiky; to však nebude možné bez změny relativní hodnoty měn," prohlásil den před jednáním šéf MMF Dominique Strauss-Kahn.
Podle Junckera není nutné hledat hned nějaké radikální řešení. "Je zapotřebí, aby zástupci tří nebo čtyř hlavních měn neustále diskutovali, ale nemyslím si, že je čas na nějakou definitivní dohodu," řekl.
Měnu podhodnocují i USA
Šéf Mezinárodního měnového a finančního výboru Júsuf Butrus-Ghálí uvedl, že spory kvůli kurzům měn se budou o víkendu řešit v klidu "v uzavřených místnostech". Podle něho pomůže už jen to, že jednotlivé země budou o tomto problému alespoň společně mluvit.
Čínská politika směnného kurzu vyvolává stále větší kritiku nejen od Spojených států a Evropské unie, ale i od MMF. Letos v červnu proto Peking kurz jüanu po dvou letech pevného kurzu uvolnil, avšak dovoluje mu jen omezený pohyb.
Po světě ale propukají i války lokální, naposledy v Japonsku. To v polovině září přikročilo k první intervenci proti růstu své měny za šest let, což vyvolalo nelibost v USA i Evropě.
Proti růstu svých měn ale zasahují i země jako Brazílie a Jižní Korea, jejichž měny rostou kvůli prudkému přílivu krátkodobých investic.
Vinu na měnové válce však nesou i samy Spojené státy. Američtí politici totiž podle pozorovatelů usilují o co nejnižší kurz dolaru, aby podpořili růst exportu poté, co neuspěl vládní pokus nastartovat růst domácí poptávky stimulačním balíkem.
G7 měnové války odsoudila
To měl na mysli Juncker, když prohlásil, že euro je teď příliš silné. "Nemyslím si, že kurz dolaru odpovídá fundamentálním faktorům," dodal.
Jednání alespoň podle politických proklamací částečný výsledek přinesla. Skupina lídrů G7 se dnes podle japonského premiéra Jošihiko Noda shodla, že "přílišné a nesystémové" pohyby devizového kurzu jsou nežádoucí.
