Vilnius - Ani více než šestiprocentní růst ve třetím čtvrtletí nezajistil litevské ekonomice kladný vývoj v porovnání s loňským rokem. Meziročně se její hrubý domácí produkt propadl o 14,2 procenta. Litva tak stále patří mezi členské země Evropské unie, jichž se ekonomická krize dotkla nejcitelněji.

"Litevská ekonomika ještě není z nejhoršího venku a očekává se, že těžké časy ještě nastanou," reagovala na výsledky litevská ekonomka Nordey Annika Lindbladová. Podle ní ekonomika Litvy nejeví žádné známky stabilnějšího zlepšování. Ekonomové jsou proto při prognózách na poslední čtvrtletí roku opatrní.

Ekonomické výsledky třetího čtvrtletí negativně ovlivnil říjnový výrazný pokles domácí poptávky a tržeb maloobchodů. Kromě zemědělství se podle litevského statistického úřadu snížil výkon i ve všech dalších odvětvích země. Nejhorší propad zaznamenalo stavebnictví, jehož produkce poklesla o 45 procent.

Vývoz litevských produktů do zahraničí se od července do září sice o 11,8 procenta zvýšil, meziročně však poklesl téměř o 17,5 procenta. Zmíněnou klesající domácí poptávku potvrdila i čísla dovozu. Ta se propadla o více jak 30 procent.

Stejně jako v sousedním Lotyšsku, které se potýká s ekonomickou recesí, i litevský kabinet nedávno odsouhlasil úsporný rozpočet země. Současně s tím vláda zvýšila daně. Podle agentury Reuters ale i přes stále záporné výsledky Litva odmítá následovat příklad svého lotyšského souseda, který musel Mezinárodní měnový fond požádat o finanční pomoc.