Praha - Pohybový ovladač Kinect od firmy Microsoft se dostal do Guinessovy knihy rekordů. Stal se nejrychleji se prodávající spotřební elektronikou historie.
Za prvních šedesát dní se jej prodalo osm milionů, tedy 133 300 denně.
Zdá se, že svět se zbláznil. Koho by před rokem napadlo, že potřebuje vedle laptopu a chytrého telefonu ještě tablet? Přesto se jedné firmě (Apple) podařilo svět přesvědčit o opaku.
Z pohledu spotřeby je to s ovládáním videoher pomocí pohybu podobné. Osm milionů lidí se během dvou měsíců rozhodlo zaplatit 150 dolarů za to, že mohou doma poskakovat před televizí.
Srovnání iPadu a Kinectu ale ve dvou věcech úplně nesedí. Jednak proto, že pro výrobce herních konzolí bylo vydání pohybového ovladače nutností a také ve způsobu, jak firma zákazníky přesvědčila si její výrobek koupit.
Svět rozhýbalo Nintendo
Jako první uvedlo pohybový ovladač na trh japonské Nintendo. V roce 2006 jako definující prvek úspěšné konzole Wii. V době ekonomické krize nevydal ani jeden ze tří herních velikánů novou generaci své konzole, namísto toho nabídl Microsoft i Sony přídavek v podobě pohybového ovladače. Sony uvedla Move, Microsoft s mírným zpožděním vydal Kinect.
Křepčení před televizí se stalo hitem minulých vánoc. Po počátečním nadšení z novinky ale početná skupina hráčů zjistila, že ovládat hry "tradičním" způsobem z pohodlné pohovky není vůbec špatné.
Povánoční útlum nadšení z pohybu před televizí se Microsoftu podařilo překonat mnohem lépe než konkurenci. Mimo to, že zařízení dokáže precizně snímat pohyby lidského těla, se podařilo kolem Kinectu shromáždit komunitu hráčů, kteří zařízení dokáží upravovat a programovat podle svého.
Kinect hacknut!
V listopadu 2010 vyhlásila firma Adafruit (zabývá se open-source hardwarem) soutěž o deset tisíc dolarů tomu, kdo první naprogramuje open-source ovladače pro Kinect. Ještě v listopadu se vítězem stal Héctor Martín a svět obletěla zpráva, že Kinect byl hacknut a uživatelé mohou modifikovat jeho vlastnosti.
Během chvíle se internet začal plnit nespočtem různých modifikací herního ovladače. Od jednoduchých legrácek, které umožnily například pohybem tvořit zvuky až po využití technologie pro 3D videokonference. Toto využití nakonec adoptovala do svého projetu NASA.
Microsoft na hacking svého přístroje nereagoval panikou a žalobami, ale opačně. Modifikace Kinectu se rozhodl podporovat a posléze vydal pro uživatele i vývojářskou sadu, která programování usnadňuje.
Nejlepší investice
Po čase ovšem vyšlo najevo, že hacknutí Kinectu bylo součástí obchodní strategie softwarového giganta. Nechráněný USB port, skrze který bylo možné zmapovat systém Kinectu, nechala firma schválně.
S nápadem o vyhlášení soutěže o "hacknutí Kinectu" přišel jeden z klíčových členů týmu, který Kinect vyvinul. John Lee, v současnosti pracující pro Google, s nápadem na soutěž sám oslovil Adafruit a přispěl téže na výhru z vlastní kapsy třemi tisíci dolarů. "Byly to nejlépe investované tři tisíce dolarů," uvedl Lee na svém soukromém blogu.
