Lucemburk - Ministři financí Sedmadvacítky v Lucembursku vymysleli recept na řešení finanční krize, která se z USA přesunula do Evropy.
Drobní střadatelé si mohou oddechnout. Ministři se dohodli na tom, že jednotlivé země budou garantovat vklady na kontech až do výše 50 tisíc eur.
"Mnoho států jde ještě nad rámec dohody a chce garance ve výši 100 tisíc eur," citovala agentura AFP svůj diplomatický zdroj. Limity budou jednotlivé země zvyšovat samy a dobrovolně.
Na čem se EU shodla
- zvýšit garance vkladů až do výše 50 000 eur
- nenechat padnout klíčové finanční instituce
Česko původně patřilo mezi státy, které s krizovými plány nesouhlasilo. Ministr financí Miroslav Kalousek vyzval ke klidu a státní záruky vkladů střadatelů označil za populismus. "Politici v Evropě šílí. Neprožili jsme čtyřicet let reálného socialismu, abychom se k němu teď vraceli," řekl HN.
Těsně po jednání ministrů ale Kalousek HN potvrdil, že s limitem 50 tisíc jako s kompromisem souhlasí, a že odpovídající opatření sám doma navrhne. V Česku tak budou státní záruky za vklady dvojnásobné, již nyní je limit 25 tisíc eur, tedy 620 tisíc Kč.
Jako první reagovalo na krizi v neděli Německo, které ve spolupráci s bankovním sektorem uvolnilo 50 miliard eur na záchranu banky Hypo Real Estate a garantovalo úspory na účtech klientů v plné výši.
To je sice obecně v rozporu s pravidly volného trhu EU, Evropská komise už nicméně nedělní německý záchranný polštář povolila s tím, že jde o mimořádné opatření.
Podobný krok učinilo Irsko, stoprocentní garanci chystá i Rakousko, Británie, Dánsko, Francie, Portugalsko, Španělsko nebo Švédsko.
Británie, Francie a Itálie pak neúspěšně navrhovaly, aby se EU shodla na vytvoření jednotného záchranného fondu, do kterého by členské státy měly napumpovat až 500 miliard eur. Jejich krok je pochopitelný - právě jádro Unie a Británii krize zasahuje nejvíc.
Na trzích je zase nejistota
Přes záchranné snahy vlád na obou stranách Atlantiku straší světové burzy pořád nejistota a obavy investorů o další vývoj na finančních trzích.
Pražská burza po pondělním rekordním propadu zahájila nový den růstem, stejně jako většina evropských burz. Směrem nahoru je vytáhla naděje, že by centrální banky mohly hromadně začít snižovat úrokové sazby. Vyvolala ji australská centrální banka, která snížila své úrokové sazby o celé procento.
Naděje trhu ale dlouho nevydržela a už během dopoledne opět převládá nervozita. Praha je přes pět procent v minusu, Německo ztrácí necelé půlprocento, Londýn se zatím drží v 0,2procentním růstu.
Co si myslí o krizi blogeři na Aktuálně.cz
| Tomáš Sedláček: Punková kráska v nesnázích aneb Západe, vítej na východ | |
| Karel Hvížďala: Kapitalismus přemohla Nina | |
| Jaroslav Kubera: Finanční krize a Lisabonská smlouva | |
| Petr Kuhn: Nikdo z nás vůbec netuší, jak moc se hydra zakousne |
