Navíc následovala jen sedm let po havárii v elektrárne Three Miles Island, která byla až do Černobylu považována za nejhorší civilní jadernou nehodu. Američané od té doby nepostavili ani jednu novou jadernou elektrárnu.
Černobylská tragédie zase posílila odpor k jaderné energetice například v sousedním Polsku. Nepříliš nakloněno bylo v průběhu devadesátých let také německé veřejné mínění a Německo zvažovalo naprosté odstavení svých jaderných kapacit, podobně uvažovalo ještě donedávna i Švédsko.
Ekonomické důvody rozhodly
Jenže od černobylské tragédie uplynulo už dvacet let a situace se proměnila. Vědci hlásí bezpečnější systémy, které nemůže tak rychle "zkratovat" lidský faktor.
A přidávají se především i ekonomické důvody- ropa je na historickém maximu, je třeba chránit životní prostředí a tedy snížit emise oxidu uhličitého. Navíc nedávné výpadky elektřiny v Itálii či Švédsku, donutily státy přehodnotit jejich postoj k jádru.
Prezident George Bush už v rámci nového energetického programu ohlásil snižování závislosti na ropě, a to i s využitím nukleární energie. Švédové zase poté, co velmi horké a suché léto zastavilo vodní elektrárny, ustoupili od plánu zavřít všechny jaderné kapacity.
V Evropě se v současnosti staví nový jaderný reaktor ve Finsku, v této zemi již pátý. Měl by být hotový do roku 2008 a průmyslová lobby tlačí vládu, aby povolila stavbu šestého. Francie, největší propagátor energie z jádra, plánuje do roku 2012 také nový, tentokrát tlakový reaktor.
Svůj reaktor chce i Turecko
Stejnou logiku jako Amerika zvolilo při snižování závislosti na ropě i Turecko. Už příští rok má začít konstrukce tří bloků elektrárny Sinop na břehu Černého moře o celkovém výkonu 5000 megawattů.
Turecko leží v oblasti s častým výskytem zemětřesení a lidé obávající se bezpečnosti jaderných elektráren poukazují také na možné teroristické útoky především ze strany kurdských separatistů. Úřady však tvrdí, že turecké elektrárny budou bezpečné.
"Turecko bude mít stejné bezpečnostní standardy jako jaderné elektrárny ve Francii, Finsku nebo Spojených státech. Možná ještě přísnější, protože to bude naše první elektrárna," řekl agentuře Reuters předseda Turecké atomové agentury Okay Cakiroglu.
Jádro kvete v Číně
Na stavbu elektráren se rozhodně těší velké koncerny, které je umějí vybudovat, například francouzská Areva, americký Westinghouse či kanadská Atomic Energy of Canada.
Tyto společnosti nyní míří na nejslibnější trh - do Asie. Obě rychle rostoucí ekonomiky, tedy Čína a Indie, vsadily na jádro. Americký prezident George Bush podepsal nedávno s Indií smlouvu, která umožní dodávky amerických technologií.
Čína má v plánu do roku 2020 postavit na dvacet nových elektráren a vzhledem k tomu, že hodnota zakázek se bude pohybovat okolo dvaceti miliard dolarů, jde o lukrativní cíl.
Roste jim ale domácí konkurence.
Čína zatím využívá několik technologií; její reaktory jsou kanadské, francouzské i ruské výroby, a nyní zvažuje dodávku technologie i z USA. Čínští vědci také přišli s novým druhem reaktoru, který by měl být bezpečnější, než ty dosavadní.
Místo palivových tyčí zkouší palivové kapsle velké zhruba jako tenisový míček obalené grafitem, které vylučují podobnou katastrofu, která se stala v Černobylu. "Při využití této technologie se nemusíme spoléhat na lidskou kontrolu teploty uvnitř reaktoru," říká Wu Cung-sin, který na projektu pracuje už dvacet let.
Devět čínských reaktorů v současnosti dodává jen dvě procenta spotřebované energie. Vláda chce do patnácti let dvojnásobek.
Ekologické organizace se však obávají toho, kam uloží země kritizovaná za špatné dodržování lidských práv jaderný odpad, kterého by podle plánů mělo být asi tisíc tun ročně.
Půlstoletí s atomem
Lidé si už na jadernou energii postupně zvykli. Žijí s ní ostatně už přes půl století. První jadernou elektrárnu spustil v roce 1954 Sovětský svaz. Reaktor v Obninsku poblíž Moskvy měl výkon 5 megawattů.
Dva roky poté začal elektřinu dodávat reaktor v anglickém Sellafieldu a o rok později spustily komerční provoz první jaderné elektrárny v Pennsylvánii Spojené státy.
Dnes už je štěpením atomů poháněno sedm procent strojů na světě a jádro kryje celkem sedmnáct procent celkové spotřeby elektřiny. Nejvíce elektrické energie z nukleárních reakcí vyrábějí USA a největší podíl elektřiny (80 %) dodávají jaderné elektrárny ve Francii.
