Řím - Italská vláda schválila na mimořádném nedělním zasedání balík protikrizových opatření v hodnotě 30 miliard eur, což je přes 750 miliard korun. Plán rozpočtových úspor, strukturálních reforem a kroků na podporu ekonomického růstu vypracovaný vládou nového premiéra Maria Montiho má ozdravit napjaté veřejné finance země, nastartovat ekonomický růst a zabránit pádu Itálie do dluhové krize.
Konkrétní podobu opatření oznámí Monti na pondělním zasedání parlamentu. Vláda se měla původně zabývat plánem reforem až v pondělí. Předseda vlády ale zdůraznil naléhavost situace tím, že překvapivě svolal ministry na nedělní odpoledne. Předcházela tomu jeho jednání s předáky politických stran a odborů.
Cílem Montiho vlády je dostat rozpočet do roku 2013 do vyrovnané bilance a nepodkopat přitom hospodářský růst, bez něhož je snižování dluhu nemožné. Druhým pilířem plánu tak mají být opatření na podporu růstu, která by měla uvolnit zdroje k oživení chronicky stagnující italské ekonomiky.
Daně porostou
Vláda chce zvýšit daně u nemovitostí nebo nově zdanit luxusní zboží jako lodě, letadla nebo vozy s velkým obsahem válců. Vláda je odhodlána zvýšit daň z přidané hodnoty o dva procentní body na 23 procent. Kromě toho chce Řím zakročit proti daňovým únikům.
Pokud jde o důchodovou reformu, vláda počítá s výplatou penzí nikoli podle výše posledních mezd, ale na základě celkové pracovní aktivity. Zvýšit chce také věk odchodu do důchodu na 62 let pro ženy a 66 pro muže. V 66 letech by pak od roku 2018 podle BBC měly do důchodu odcházet také ženy.
Plačící ministryně
Představení plánu provázel na tiskové konferenci neobvyklý úkaz. Ministryně sociálních věcí Elsa Fornerová se před novináři rozplakala, když vysvětlovala změnu ve věku odchodu do důchodu. "Musíme.... a je to psychologicky velmi složité... požádat o..," větu už nebyla schopna dokončit a začala si pouze utírat slzy z očí. Premiér Monti větu dokončil za ni, když dopověděl, že vláda žádá o oběť.
Monti zároveň prohlásil, že opatření jsou nutná "na záchranu Itálie", a oznámil, že se vzdá svého platu ministra hospodářství a ministerského předsedy.
Třetí největší ekonomika eurozóny se letos v létě dostala do centra evropské dluhové krize a v posledních týdnech se výnosy desetiletých státních dluhopisů usadily nad kritickou hranici sedmi procent. Nad touto úrovní už požádaly o finanční pomoc Řecko, Irsko a Portugalsko a ani Itálie tak vysoké úvěrové náklady dlouhodoběji neunese.
Evropská unie však na záchranu Itálie nemá dostatek zdrojů, takže zastavit šíření krize v této zemi je klíčové pro přežití eurozóny v nynější podobě. Platební neschopnost Itálie by měla podle ekonomů ničivé dopady na Evropu a byla by těžkou ranou pro celou globální ekonomiku. Scénu pro přijetí razantního reformního balíku připravila listopadová rezignace premiéra Silvio Berlusconiho a dosazení Montiho do čela přechodné vlády "národní jednoty".
Itálie je zranitelná zejména kvůli svému státnímu dluhu, který dosahuje 120 procent výkonu ekonomiky a je v Evropě nejvyšší po Řecku. Absolutní výše dluhu 1,9 bilionu eur je v Evropě největší. Pokud chce Itálie začít snižovat dluh, bez obnovení ekonomického růstu nebude mít podle ekonomů šanci.
