Brusel - Prezident Evropské komise José Manuel Barroso připustil, že tlak dluhopisových trhů na Itálii a Španělsko ohrožuje samotnou existenci společné evropské měny.
V dopise zaslaném státníkům EU ve středu 3. srpna a zveřejněném ve čtvrtek prohlásil, že záchranný plán schválený zeměmi eurozóny "nemá zamýšlený účinek na trhy."
Výnosy na italských a španělských dluhopisech totiž tento týden vyšplhaly do rekordních výšek a dostaly se tak pod stejný tlak jako ty řecké, než byla EU vloni na jaře schopná Atény zachránit. To znamená, že se investoři obávají, že Itálie a Španělsko jsou ve vážných potížích a že mohou o své peníze, které jim půjčili, přijít.
Komerční banka má italské dluhopisy za 8,2 miliardy
Tratit by tak mohly i některé české banky. Komerční banka například držela ke konci června italské státní dluhopisy zhruba za 8,2 miliardy korun, řekl v online rozhovoru na iHNed.cz investiční stratég banky Pavel Čejka.
"Ať jsou za tímto neúspěchem jakékoliv faktory, je zřejmé, že už nemáme co do činění pouze s krizí na periférii eurozóny. Finanční stabilita eurozóny musí být zajištěna," napsal Barroso v dopise.
Eskalaci krize Barroso svedl zčásti na "nedisciplinovanou komunikaci, komplexnost a neucelenost balíčku z 21. července".
I jeho dopis ale vysílá smíšené signály o nových opatřeních, zdůraznil online deník EUobserver.
Na jedné straně tvrdí, že vlády by měly zmíněný balíček rychle schválit a nezdržovat se už příliš detaily tím, že by do něj „zaváděly nadměrné překážky ať už ve smyslu dodatečných podmínek, nebo záruk půjček." Tím zřejmě naráží na podobné nápady jako finský požadavek, aby Řecko za další půjčky ručilo svými ostrovy.
Záchranný fond možná bude potřeba navýšit
Na druhé straně ale Barroso jedním dechem prohlašuje, že by mělo dojít k "rychlému přehodnocení všech složek EFSF ('jednorázový' záchranný balíček pro Řecko a euro, pozn. red.) a doplňujícího ESM ('stálé' pokračování EFSF po roce 2013, pozn. red.), aby se tak zajistilo, že jsou vybaveny prostředky vypořádání se s rizikem nákazy."
Mluvčí Evropské komise Karolina Kottova připustila, že ono "přehodnocení" by mohlo znamenat navýšení 440 miliard eur, které EU do záchranného mechanismu vložila. Podle ní to však nutně neznamená, že budou potřeba nové peníze na záchranu Itálie a Španělska - třetí a čtvrté největší ekonomiky eurozóny, jejichž dluhy jsou v řádu bilionů eur.
Za dva dny je to Barrosův druhý apel na stejné téma, přičemž jeho jazyk po první tiskové zprávě podle EUobserveru znatelně přiostřil.
Úlevou pro investory je alespoň čtvrteční rozhodnutí Evropské centrální banky i nadále skupovat dluhopisy slabých zemí eurozóny a poskytovat tak exponovaným bankám likviditu, která jim chybí.
Znepokojivých zpráv svědčících o nedobré kondici ekonomiky v Evropě i USA přibývá, což vede tento týden k celosvětovému propadu trhů.
Hospodářský růst na obou březích Atlantiku zpomaluje, nezaměstnanost neklesá a ceny rostou. Situace tak začíná připomínat nástup cyklu zvaného stagflace.
