Madrid - Navzdory ujišťování čelných představitelů eurozóny se nákaza nedůvěry, která přinutila Irsko požádat o finanční pomoc v nouzi, šíří dál. Investoři na černou listinu připsali po Portugalsku, Španělsku a Belgii, která na seznam přibyla minulý týden, také Itálii.

Výnosy desetiletých dluhopisů podle světových agentur dál rostou do astronomických výšin, ty italské jsou podle agentury AP nejvýš od zavedení eura.

Zároveň zesilují také obavy ze situace Španělska, jehož bankovní sektor bude příští rok potřebovat refinancovat 85 miliard eur dluhů.

Španělsko i Portugalsko sice opakovaně odmítají, že by musely vyhledat pomoc Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie, ale investoři jsou stále méně nakloněni věřit, že série záchranných operací v zadlužených zemích eurozóny skončí Irskem.

Španělsko i Itálie by byly "drahé"

Zatímco ale záchrana Portugalska by evropský záchranný fond přišla na sumu blížící se těm, které mají pomoci Řecku a Irsku, tedy 110 a 85 miliardám eur, spasit pátou největší evropskou ekonomiku by bylo mnohem nákladnější. A v případě pádu Portugalska mají investoři největší strach, že dluhová krize překročí hranice právě do Španělska.

V pondělí to v Praze prohlásil i ekonom Nouriel Roubini, podle něhož na záchranu Španělska nemá Evropská unie peníze. "Španělské banky mají horší problémy, než si vláda připouští," uvedl na konferenci pořádané společností ING.

Na obranu španělské ekonomiky o víkendu razantně vystoupil předseda vlády Jose Luis Rodrigues Zapatero. Prohlásil, že jeho vláda bude žádat po zadlužených bankách a regionálních správách, aby zveřejnily informace o úsporách a restrukturalizačních opatřeních, aby tak obnovily důvěru.

Dodal, že španělský dluh je navzdory krizi 20 procentních bodů pod evropským průměrem. Na konci loňského roku dlužila země 560 miliard eur, tedy asi 60 procent svého hrubého domácího produktu.

Nejistota na trzích se však projevila i na síle eura, které se poprvé za dva měsíce propadlo pod úroveň 1,3 dolaru.