Indičtí Avataři prohrávají s hliníkárnou. Vymřeme, tuší

Karel Toman
5. 7. 2010 11:00
V hoře, která je pro kmen Dongria Kondh živým bohem, vzniknou dva doly na bauxit
Domorodé ženy z kmene Dongria Kondh se sešly na vrcholku posvátné hory Niyamgiri, kterou posledních osm tisíc členů kmene uctívá jako živé božstvo. Těžaři ale v hoře vidí především ložisko bauxitu pro nedalekou hliníkárnu.
Domorodé ženy z kmene Dongria Kondh se sešly na vrcholku posvátné hory Niyamgiri, kterou posledních osm tisíc členů kmene uctívá jako živé božstvo. Těžaři ale v hoře vidí především ložisko bauxitu pro nedalekou hliníkárnu. | Foto: Reuters

Bandhaguda - Když společnost Vedanta začala kácet prales v místě, kde chtěla postavit hliníkárnu, protestovalo proti tomu u staveniště kolem 400 domorodců kmene Dongria Kondh včetně žen a dětí. Za pomoci zaměstnanců firmy pozatýkala policie všechny muže a ve vězení je držela sedm dní.

Když se muži vrátili, bylo posvátné pohřebiště jejich předků zničeno za nelegálně postaveným plotem hliníkárny. Ta stojí asi 200 metrů od vesnice, přestože má podle mezinárodních hygienických a bezpečnostních předpisů stát nejméně 10 kilometrů od nejbližšího sídla.

To je jeden z příběhů. Které si v polovině června vyslechla aktivistka Bianca Jaggerová v okolí hory Niamgiri. Nikaragujskou obhájkyni lidských práv a bývalou manželku zpěváka Micka Jaggera vyslala na misi k hoře v chudém indickém státě Orissi lidskoprávní organizace ActionAid.

Příslušníků kmene Dongria je kolem 15 tisíc, jen posledních osm tisíc ale patří ke skupině Dongria ("na kopci žijící"). Pastevci a sběrači z lesů na úpatí hory Niyamgiri ji považují za živoucí božstvo.

Svým osudem tak připomínají scénář filmu Avatar. "Základní příběh Avataru se dnes odehrává u hory Niyamgiri," řekl v únoru agentuře Reuters ředitel britské charitativní organizace Survival International.

Jaggerová: hliníkárna zabíjí i bez razítka

"Bez naší hory, našeho boha, pro nás není život," řekl ve vesnici Tamaksila Biance Jaggerové Kuleska Patru, jeden z vůdců kmene. Podle toho, co aktivistka zjistila, má náčelník nejspíš pravdu.

Povolení vyhloubit v posvátné hoře dva nové povrchové bauxitové doly už společnost dostala od vlády státu Orissi i od Nejvyššího soudu Indie a čeká už jen na povolení od ministerstva životního prostředí a lesů.

Z reportáže Biancy Jaggerové ale vyplývá, že hliníkárna už je přinejměnším v částečném provozu. V sousedství vesnice Rengopali totiž leží dvě jezera o velikosti několika fotbalových hřišť, kde se prý bauxit čistí za vzniku toxických par a prachu.

Inspektoři podle Jaggerové ve zprávě pro indické ministerstvo životního prostředí uvedli, že v oblasti umřelo na tuberkulózu už 13 lidí a že uhynulo až 250 kusů dobytka. "Dříve jsme kolem měli les a stromy a bylo mnohem chladněji. Tolik horka, much a komárů jsme nikdy neměli," vzpomíná ve vesnici Lutni Mahdží. Komáři přitom v této oblasti přenášejí malárii.

Když Vedanta v roce 2002 poprvé přišla do osady Lanjigarh„ kde dnes hliníkárnu staví, slíbila, že vystěhuje jen jednu vesnici. Použila k tomu ale nucené odkupy půdy, kdy lidem platila hluboko pod cenou, přičemž místní vláda šla firmě na ruku, když domorodce neseznámila s jejich právy.

Vedantě ukázala záda církev i penzijní fond

Uhelné doly v indické Gevře.
Uhelné doly v indické Gevře. | Foto: Reuters

„Vedanta nerespektovala práva a svobody Dongria Kondh, která jsou v souladu se závazky Indie k mezinárodním lidskoprávním nástrojům, včetně mezinárodní úmluvy OSN o občanských a politických právech, konvenci o biologické diverzitě a deklaraci OSN o právech domorodých lidí," cituje Jaggerová ze zprávy britského kontaktního místa OECD, kterou vloni v říjnu přiložila k protestnímu dopisu adresovanému indickému premiérovi.

Domorodci těžbu s pomocí nevládních organizací roku 2005 napadli právními spory o možné dopady na životní prostředí. Kvůli obavám o etický dopad projektu od něj od roku 2007 ustoupili čtyři mezinárodní investoři včetně Anglikánské církve.

"Obvinění vznesená proti Vedantě ohledně škod na životním prostředí a podíl na porušování lidských práv včetně týrání a nuceného vystěhování příslušníků kmene, jsou plně oprávněná," zdůvodnil roku 2007 norský penzijní fond, proč ze společnosti stáhl svou investici ve výši 15,6 milionů dolarů.

Vedanta ale obvinění odmítá a dál tvrdí, že místním těžba naopak prospěje. Bianca Jaggerová má ale jasno.

Svět chce suroviny, domorodci jsou těžařům na obtíž

"V podobných problémech se angažuji skoro tři dekády. Mluvím z vlastní zkušenosti, když říkám, že bitva kmene Kondh za záchranu jejich přirozeného prostředí ilustruje boj za přežití, který kmenové a domorodé národy vedou po celém světě," tvrdí Jaggerová.

Ropné, plynařské, těžarské nebo dřevorubecké firmy se podle ní dnes na celém světě chovají jako „koloniální dobrodruzi" a Indii, která koloniální nadvládu poznala na vlastní kůži, obviňuje, že stejnou politiku toleruje na svém území.

"Jakmile začnou těžit, horu srovnají buldozery,  řeky vyschnou a náš život bude ztracen," řekl vloni Jaggerové Sitaram Kulisika, zástupce kmene na výroční schůzi Vedanty. "Neumíme se přizpůsobit a přežít a náš způsob života v městech není možný. Vyhyneme."

Proti těžbě surovin protestovali vloni i indiáni v Peru


 

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Útočník ve Švédsku pobodal osm lidí, policie případ vyšetřuje jako terorismus

Při středečním útoku nožem ve městě Vetlanda na jihu Švédska bylo zraněno osm lidí, z toho dva vážně. Policie čin vyšetřuje jako terorismus. Pravděpodobného pachatele, kterým je přibližně dvacetiletý muž, strážci zákona postřelili a zatkli. S odvoláním na policii o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Podle agentury DPA byl údajný útočník zasažen do nohy a nyní je v péči lékařů. Několik oblastí ve středu města vzdáleného asi 270 kilometrů na jihozápad od Stockholmu bylo uzavřeno. Policisté nejprve případ vyšetřovali jako pokus o vraždu, později ho ale přehodnotili na možný terorismus. Policie rovněž uvedla, že má situaci pod kontrolou.

Policisté přijeli na místo činu v centru města kolem 15:00 poté, co lidé hlásili několik zraněných bodnou zbraní, uvedla veřejnoprávní televize SVT. Ministr vnitra Mikael Damberg hovořil o několika těžce zraněných osobách.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

Izraelci prověřovali několik desítek plavidel, z nichž mohla ropa uniknout. Pátrali po lodi, která 11. února plula ve vzdálenosti asi 50 kilometrů od izraelských břehů ve Středozemním moři.

Ochránci životního prostředí hovoří o ekologické katastrofě, jejíž následky se budou likvidovat několik let. Na čistění pláží se podílí tisíce dobrovolníků, pro veřejnost jsou nyní pláže zavřené. Izraelské úřady také z obezřetnosti zakázaly prodej ryb a mořských plodů z izraelských vod.

Zdroj: ČTK
Další zprávy