Gazprom také svolil ke zvýšení ceny za uzbecký plyn o 25 procent na 60 dolarů za 1000 kubíků. Dohodu dnes v Taškentu podepsali šéf Gazpromu Alexej Miller a uzbecký prezident Islam Karimov. Loni Gazprom odebral od Uzbekistánu osm miliard kubíků a v předešlých letech kupoval zhruba po pěti miliardách ročně.

Gazprom na konci loňského roku podepsal dohodu o zvýšených odběrech i s Turkmenistánem. Firma se podle analytiků snaží odložit náklady rozvoje svých arktických polí.

Podle zpráv médií však Gazprom nedostal plně to, co chtěl. List Kommersant napsal, že největší světový producent plynu chtěl faktický monopol na export uzbeckého plynu a za to nabízel chránit prezidenta Karimova před opozicí i před tlakem Západu. Činitel Gazpromu dnes v Moskvě sdělil, že další dohody navazující na dnešní budou podepsány později.

Uzbekistán těží ročně 55 miliard kubíků plynu a velkou část produkce využívá doma. Místní rezervy Gazprom odhaduje na 6,25 bilionu kubíků, což by stačilo na zásobování celého světa více než dva roky. K uvolnění tohoto potenciálu je však zapotřebí
velkých investic.

Strategické kroky Gazpromu se nyní ve východní i západní Evropě pozorně sledují. Na přelomu roku se snížily dodávky ruského plynu do Evropy v důsledku rusko-ukrajinského sporu o ceny. Ten byl podle řady pozorovatelů známkou toho, že Moskva chce politicky využívat závislost na svých energetických dodávkách.