Brusel - Posvítit si do samého centra tak zvaného stínového finančnictví se dnes rozhodli ministři financí EU v Bruselu. Shodli se totiž předběžně na tvrdší regulaci takzvaných hedgeových fondů.
Tyto fondy jsou globálně působící a jen mírně regulované investiční nástroje zaměřené na bohaté investory a instituce. Zaručují vysoké výnosy na komplexních finančních operacích, při kterých ale používají velké množství půjčených peněz.
"Mainstreamový" názor má dnes tudíž za to, že právě hedgeové fondy byly jedním z hlavních činitelů, které přispěly k prohloubení globální finanční krize. Zpřísněním regulace chce EU splnit svůj někdejší slib a došlápnout si na ně.
Fondy hrozí exodem do Asie
Způsob, jakým to ale ministři dnes udělali, má i své kritiky. V jejich čele přitom nestojí nikdo menší než americký ministr financí Tim Geithner.
Konečný návrh regulace má ještě projít europarlamentem, kde se čeká "změkčení" jeho nekontroverznějšího návrhu - povinné registrace fondů v každé členské zemi zvlášť. To by podle Geithnera donutilo největší hedgeové fondy sbalit kufry a svůj multimiliardový byznys přenést z londýnské City někam do benevolentnější Asie.
Hedgeové fondy by nově měly předávat regulačním úřadům informace o svých transakcích i o tom, jak velkou část majetku tvoří cizí zdroje. Musely by si také vytvořit povinnou finanční rezervu, jakou mají banky.
Ministry financí ale rozdělil spor o to, zda registrace fondu v jedné členské zemi stačí k jeho působnosti v celé EU nebo zda se musí registrovat v každé zemi zvlášť. Český šéf rezortu Eduard Janota se v něm podle ČTK postavil na stranu Velké Británie, která hájí druhý, volnější přístup.
Geithner obvinil EU z protekcionismu
Zatímco zadlužená Británie se obává odlivu miliardových daňových příjmů, které by případný odsun fondů na východ znamenal, Česko by stejný problém postihl zprostředkovaně. Místní investoři by totiž v budoucnosti mohli ztratit možnost investovat do hedgeových fondů mimo Evropskou unii a na výběr by měli jen ty evropské.
Janotův americký protějšek Tim Geithner už proto návrh na přísnější regulaci označil za "protekcionistický krok," který by mohl americké fondy z EU vytěsnit.
Proti přísnější verzi registrace je i Asociace správců alternativních investic (Alternative Investment Management Association). Podle ní by uzavření evropských hranic vyslalo špatný signál o Evropě jako centru finančních služeb a mezinárodních investic. "Významně by to ovlivnilo mezinárodní obchod a toky kapitálu," píše asociace.
To si zřejmě uvědomuje i Evropská komise, která podle ČTK zastává stejný názor jako Velká Británie a Česko.
Finální verze regulace má být podle agentury Reuters známá v červenci.