Nedařilo se ani Slovákům, na něž připadá 41 patentů. Vyplývá to ze statistik Eurostatu, který se zaměřil na počet registrovaných patentů.

Srovnání nepříliš příznivě vyznívá i při přepočtu na jeden milion pracujících. Češi se tak s téměř 25 vynálezy umísťují na chvostu a ze střední Evropy se před ně dostává i Maďarsko, kde na jeden milion pracujících připadá 47 patentů. Mezi starými a novými členy je rozdíl ještě propastnější. Průměr evropské patnáctky činí 333 vynálezů na milion pracujících, přičemž u celé evropské pětadvacítky je o 50 patentů nižší.

Pilní jsou především Němci, Finové a Švédové

V nejrůznějším zlepšování technologií se činí především Němci, Finové a Švédové s více než 300 patenty na milion obyvatel. Statečně se drží i dalších šest členských států - Belgie, Dánsko, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Rakousko. Příjemné středomořské klima ale zřejmě nepříliš motivuje vědce z jižních zemí, které v počtu patentů mírně zaostávají.

Nejhorší statistiku však mají jednoznačně vynálezci z kandidátských zemí, tedy Bulharska a Rumunska. Proti vědcům z Rumunska jsou jejich čeští kolegové dokonce desetkrát výkonnější.

Většímu počtu patentů z nových členských zemí může bránit i jejich velká finanční náročnost. Registrace vynálezu u Evropského patentové úřadu se může vyšplhat i na 50.000 dolarů (asi 1,2 milionu korun), což je asi pětkrát více, než by uchazeči
zaplatili například ve Spojených státech.