Ti totiž po členských státech EU chtějí, aby souhlasily s tím, že peníze z fondů určených pro chudší země a regiony, které se nepodaří vyčerpat, se nebudou vracet do státních rozpočtů, ale vytvoří zvláštní rezervu. Česká republika a další nové země s tímto postupem nesouhlasí.

Poslanci sdružení ve výboru pro regionální politiku se dnes většinově shodli na požadavku, aby taková rezerva vznikla. Zpravodaj Konstantinos Hacidakis z Řecka ji popsal jako rezervu, z níž by čerpaly ty země nebo regiony, které jsou schopny připravovat dostatek kvalitních projektů.

V praxi by to mohlo vypadat tak, že například ČR by pro nedostatek projektů nebo administrativní průtahy nedokázala využít všechny peníze například za rok 2007, které podle pravidel musí spotřebovat do roku 2011. Nevyčerpané prostředky by se pak daly k dispozici Španělsku, jež má značnou zkušenost a zručnost při přípravě životaschopných projektů.

"Nejsme pro takové řešení. Ledaže by bylo řečeno, že peníze z rezervy zůstanou k dispozici státu, pro který byly určeny. Tímto směrem to však nejde," řekl ČTK člen výboru Oldřich Vlasák (ODS). Podle diplomatického zdroje nebude při jednání mezi státy EU ČR se vznikem takové rezervy souhlasit.

Zástupci 25 zemí pomalu končí projednávání pěti nařízení, podle nichž bude EU v letech 2007-13 hospodařit s prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu a z peněz určených pro různé formy mezinárodní územní spolupráce.

Ministři by je měli schválit v první polovině května. EP se vysloví ve druhém čtení v červnu. Jakmile budou pravidla známa, vypracují členské země vlastní programy, podle nichž budou postupovat od ledna 2007.

Na podporu chudším zemím a regionům vyčlenila EU pro příštích sedm let 307,6 miliardy eur, což je 37 procent celého rozpočtu. Na Českou republiku z této sumy připadá 23,7 miliardy, tedy asi 688 miliard korun.

Poslanci dnes chválili vlády, že vyšly vstříc jejich požadavku, aby všechny členské země měly při využívání peněz stejné podmínky. EU na nejvyšší úrovni v prosinci dohodla, že pouze nové státy, Řecko a Portugalsko si budou moci do plnění z Bruselu započítávat i nevratitelnou daň z přidané hodnoty projektů a že budou moci zapojit do financování soukromé subjekty. Tyto úlevy budou nyní platit pro všechny země.

ČR měla k této změně výhrady, protože ústupek byl původně koncipován jako náhrada za snížení finančních stropů, nyní se s ní smiřuje. Nemíní také bojovat za zlepšení podmínek pro financování oprav panelových domů, které byly nakonec nastaveny dosti tvrdě.

"Mysleli jsme, že budeme mít větší prostor, ale nyní vidím, že víc neuhrajeme," posteskl si Vlasák. Hodlá už jen hlídat, aby v textu zůstalo zachováno hledisko, že výdaje na bydlení nesmí překročit dvě procenta prostředků, které ČR dostane z Evropského fondu pro regionální rozvoj. "Je to málo, ale už s tím nic neuděláme," uvedl.

Hlavním českým problémem bude od nového roku nepochybně schopnost peníze vstřebat. Při využívání těch, které dostala k dispozici v letech 2004-6, narazila Praha na obrovské problémy, které si do značné míry způsobila sama dodatečnou administrativní zátěží.

"Budu žádat zjednodušení všech mechanismů. Nesmíme si sami ještě zužovat prostor oproti podmínkám, které nám dává EU, jako jsme to dělali dosud," míní Vlasák. Navrhuje systém změnit, odstranit bariéry, které do něj vnesla ministerstva, a dát větší pravomoci krajům a místním samosprávám.