Ekonomická nálada Evropanů klesla nejvíce od roku 2008

Tereza Holanová Tereza Holanová
30. 8. 2011 18:35
V EU panuje největší pesimismus ohledně ekonomického vývoje za posledních 17 měsíců
Foto: Naďa Straková

Brusel - Evropská unie zažila v srpnu největší propad důvěry od prosince 2008. Takzvaný index ekonomické nálady (ESI) se ve srovnání s červencem snížil jak v celé EU, tak v eurozóně. Informovala o tom Evropská komise.

V rámci všech 27 zemí IES klesl o 5 bodů na 97,3 bodu. V zemích, které platí eurem, se index důvěry výrobců a spotřebitelů snížil o 4,7 bodu na 98,3 bodu. Tato hodnota je také nejnižší od května 2010, kdy poprvé eskalovala dluhová krize v Řecku.

Propad v Evropské monetární unii byl horší, než předpokládalo 29 ekonomů oslovených agenturou Bloomberg - podle nich mělo dojít ke snížení na 100,2 bodu.

K nejmírnějšímu poklesu došlo na jihu

"Celkový pokles pramení ze všeobecného zhoršení důvěry napříč všemi sektory," komentuje Evropská komise v tiskové zprávě.

K nárůstu pesimismu došlo především v oblasti služeb, maloobchodu a mezi zákazníky. Jediný sektor v eurozóně, kde se situace zlepšila, je stavebnictví.

Jak u služeb, tak v retailu platí, že černěji situaci vidí podniky v zemích mimo eurozónu. Více pesimismu panuje v zemích, kde se platí eurem, naopak mezi zákazníky. "Lidé jsou skeptičtí, co se týká jejich budoucí ekonomické situace, a mluví o velkém strachu z nezaměstnanosti," komentuje komise ve své zprávě.

Největší propady v rámci Evropské monetární unie hlásí Německo (o 5,7 bodu), Velká Británie (o 5,6 bodu), optimisty naopak zůstávají Italové (zhoršení o 0,7 bodu) a Španělé (pokles o 0,3 bodu).

Míra důvěry v průmyslových podnicích zůstává sice nad svým dlouhodobým průměrem, v celé EU se ovšem zhoršila o 2,6 bodu a v eurozóně o 3,8 bodu.

Hlavním důvodem současného pesimismu Evropanů jsou obavy z dalšího dna ekonomické krize. "Vzhledem k tomu, že poptávka asijských trhů oslabuje a snahy jednotlivých vlád snížit fiskální deficity omezují spotřebu, se riziko další recese zřetelně zvýšilo," uvádí švýcarský ekonom Daniel Hartmann.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát politička SPD Bärbel Basová

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát 53letá politička sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Vyplývá to z informací, které má k dispozici agentura DPA. Ustavující schůze Spolkového sněmu v novém složení, které určily volby 26. září, bude v úterý.

Basovou do vysoké ústavní funkce navrhne vedení parlamentní frakce SPD. Basová je poslankyní od roku 2009 a v současnosti je místopředsedkyní parlamentní frakce SPD. V čele Spolkového sněmu by vystřídala Wolfganga Schäubleho z Křesťanskodemokratické strany (CDU), která si po volební porážce na předsednické křeslo nemůže činit nárok.

Úřad šéfa Spolkového sněmu je protokolárně druhý nejvyšší ve Spolkové republice Německo, hned po spolkovém prezidentovi. Tradičně náleží nejsilnější frakci v parlamentní komoře. SPD zvítězila ve volbách do Spolkového sněmu díky zisku 25,7 procenta hlasů. V minulých dnech často zaznívaly požadavky, aby v čele sněmu stanula žena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy