Po pěti letech se banka rozhodla zvýšit sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba teď bude 2,25 procenta poté, co ji Evropská centrální banka (ECB) udržovala dva a půl roku na dvou procentech.
Prezident ECB Jean-Claude Trichet prohlásil, že banka rozhodnutím reaguje na mírné zvýšení inflace a zároveň na lepší ekonomický růst. Ekonomiky zemí, které platí eurem, vzrostly oproti druhému čtvrtletí o 0,6 procenta.
Rozhodnutí banky naznačil Trichet v nezvykle jasném prohlášení už před dvěma týdny (VÍCE ČTĚTE ZDE).
Politici, podnikatelé i odbory však tvrdí, že ECB mohla se zvýšením sazeb ještě počkat. Stejné stanovisko podpořila i Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (VÍCE ČTĚTE ZDE).
Kritici se bojí utlumení růstu
Kritici dnešního rozhodnutí ECB se obávají toho, že zdražení úvěrů utlumí nejnovější náznaky oživení evropské ekonomiky.
"Hlavní problém vidím v tom, že růst je tažen poptávkou ze zahraničí. Abychom si mohli být více jisti ekonomickým růstem, potřebujeme mít známky opravdového zlepšení v domácích ekonomikách," řekl agentuře Bloomberg londýnský analytik Henrik Gullberg.
Sám prezident ECB Trichet na dnešní tiskové konferenci připustil: "Růst mohou ohrozit vysoké ceny ropy a nízká důvěra podnikatelů a spotřebitelů." Evropská bankovní federace se také připojila ke kritice zvyšování sazeb. Prohlásila, že zdražení úvěrů by mohlo důvěru spotřebitelů ještě více ohrozit.
Proti centrální bance je i evropský "pan Euro" Jean-Claude Juncker, který předsedá radě ministrů financí eurozóny. Ten tvrdí, že zvyšování inflace nehrozí a výhled je stabilní. Zdražování ropy, kterého se ECB obává, podle něj zvýšilo inflaci jen na krátkou dobu.
Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance však tvrdí, že takové obavy jsou přehnané. "Dnešní změna sazeb je natolik jemná a malá, že nemá sílu ovlivnit hospodářský růst, ani náladu spotřebitelů. Zvýšení sazeb už finanční trhy očekávaly a přizpůsobily se jim. Argument, že spotřebitelé si budou brát menší půjčky, protože se úvěry zdraží, je lichý. Spotřebitelské úvěry nejsou tolik citlivé na úrokové sazby," říká Šichtařová a dodává, že změna sazeb neovlivní růst v eurozóně a tudíž ani v Česku.
