Frankfurt nad Mohanem - Evropská centrální banka (ECB) od pondělí na sekundárním trhu opět skupuje italské dluhopisy. Agenturu Reuters o tom informovali obchodníci.
ECB se tak snaží srazit sazby pětiletých a desetiletých dluhopisů. Ty se podle agentury Bloomberg v pondělí dopoledne vrátily nad sedm procent. Průměrné výnosy dluhopisů se splatností deset let činily v poledne 7,04 procenta.
Právě sedm procent přitom investoři považují za psychologickou hranici, nad kterou jsou již obchody rizikové.
Nový premiér trhy neuklidnil
Ještě v pondělí se zemi přitom podařilo prodat v aukci dluhopisy v hodnotě 3 miliardy euro za úrok 6,29 procenta. Tyto sazby jsou nejvyšší za dobu, co Itálie platí eurem.
Podle Reuters byla úleva, která nastala po jmenování nového premiéra, pouze dočasná a nedůvěra ve schopnost tamních politiků zmírnit zadluženost země se nezměnila. "To je důvod, proč výnosy opět rostou," uvádí stratég z Lloyds Bank Corporate Markets v Londýně.
Dosud na nejvyšší hodnotu se výnosy z italských dluhopisů dostaly 11. listopadu letošního roku, kdy úrok činil 7,483 procenta.
Když se na podobné hodnoty dostaly úroky Řecka, Irska nebo Portugalska, v eurozóně se již pro ně vyjednával záchranný balíček.
S nedůvěrou výnosy rostou
S rostoucí cenou půjček se nepotýká pouze Itálie, ale také Španělsko. To v úterý prodalo dluhopisy se splatností 12 a 18 měsíců za 3,16 miliardy euro. To je méně, než země plánovala - původní cena měla činit 3,5 miliardy euro.
"Je to krize důvěry," uvádí nizozemský ekonom Elwin de Groot. Investoři jsou podle něj stále méně přesvědčení, že eurozóna své problémy zvládne vyřešit. Z toho důvodu chtějí za to, že zadluženým trhům půjčí, dostávat vyšší úroky.
Případně se rovnou uchylují k bezpečnějším aktivům, mezi ty patří například německé bondy. To ovšem vede k poklesu poptávky po italských nebo španělských dluhopisech, což znovu vede k nárůstu výnosů.
Má ECB intervenovat? A jak moc?
Za svoji záchrannou akci sklízí ECB nadále kritiku - nákupem dluhopisů totiž porušuje jeden z principů, na základě kterých vznikla. S aktivitou ECB nesouhlasí především němečtí ekonomové, ti varují zvláště před možnou inflací.
"Evropská centrální banka nemá a nesmí řešit finanční problémy jednotlivých zemí," zdůrazňuje například guvernér německé Bundesbank Jens Weidmann.
Stejně tak se vedou diskuse, jak velké by zásahy ECB měly být. Ekonom ING Carsten Brzeski přirovnává aktuální situaci banky k Hlavě 22.
"Pokud bude intervenovat příliš mnoho a pomůže tak navzdory hospodářské situaci země snížit úroky, dá politikům najevo, že se nemusí nijak zvláště snažit. Pokud bude intervenovat příliš málo, Itálie a Španělsko se ocitnou na stejném útesu jako Řecko, Portugalsko a Irsko a budou potřebovat pomoc," uvádí pro deník The Washington Post.
