Nikósie - Kypr se může stát čtvrtým členem eurozóny, který požádá Brusel o záchranu. Tamní ekonomiku oslabuje výpadek elektřiny a odliv investorů.
O možnosti, že se Kypr stane další zemí platící eurem, která požádá zbytek Evropské monetární unie (EMU) o pomoc, se guvernér Centrální banky Kypru Athanasios Orphanides poprvé zmínil minulý týden.
Dluhopisy zdražují
Země v posledních týdnech trpí odlivem investorů, kteří tamní trh kvůli růstu výnosů z desetiletých dluhopisů raději opouští.
Výnosy ze střednědobých dluhopisů, které kyperská vláda vydala v únoru 2010, činily ve čtvrtek 7,01 procenta. To je o 0,8 procenta více než v květnu letošního roku a o 2,8 procenta více než v červenci 2010.
"Po zkušenosti v Řecku, Irsku a Portugalsku investoři vnímají hranici sedmi procent jako varovný signál a přestávají věřit tomu, že si vláda bude moct dovolit splácet takto vysoké částky," stojí v listu Cyprus Mail.
Skepticky hodnotí další ekonomický vývoj Kypru také ratingové agentury. Jako poslední revidovala výhled kyperského trhu Moody´s.
Ta ve středu snížila rating ostrovního státu o dva body z A na Baa1. Kyperské cenné papíry sice pořád patří do investičního pásma, agentura jim však přisuzuje hodnocení "střední kvalita - nižší".
Je Kypr totéž co Řecko?
Dalším důvodem, proč spekulanti kyperskému trhu nevěří, je jeho provázanost s Řeckem. Například Bank of Cyprus vlastní 2,4 miliardy eur (58 mld. Kč) a Marfin Popular Bank 3,4 miliardy eur (82,3 mld. Kč) řeckého dluhu.
"Myslím si, že mnoho investorů vnímá Kypr stejně jako Řecko. To znamená, že pokud se rozhodnou, že už nechtějí mít nic společného s Řeckem, vyhnou se i Kypru," uvádí úvěrový stratég Commerzbank v Londýně David Schnautz.
Ve srovnání s dalšími jihoevropskými ekonomikami, které EMU již finančně podpořila, má Kypr zdánlivě méně problémů. Deficit státního rozpočtu by měl letos představovat 5,1 procenta HDP, což se zdá být s prognózami pro Řecko (9,5 procenta) nebo Irsko (10,5 procenta) jako malé číslo.
Vzhledem k tomu, že rozpočtový schodek výrazně převyšuje růst domácí ekonomiky, jenž má letos činit 1,8 procenta, je ovšem patrné, že se země zadlužuje rychleji, než je schopna vyrábět.
Zemi sužuje nedostatek elektřiny
Kyperskému trhu ublížilo také poškození elektrárny Vasilikos. K tomu došlo 11. července na jihu ostrova v důsledku výbuchu zabavené íránské munice. Země tak okamžitě přišla o polovinu své produkce elektřiny, problémy má i s dodávkami vody.
Na opravy bude muset kyperská vláda vynaložit až miliardu eur (24,2 miliardy Kč), což by mohlo už tak slabý ekonomický růst srazit na nulu.
Kvůli rozsáhlým demonstracím, ve kterých občané vinili za havárii politiky, nakonec odstoupila celá kyperská vláda. Politická nestabilita je tedy dalším faktorem, který stojí za sníženým zájmem investorů.
Pomůže eurozóna?
"Vezmu-li v úvahu všechna fakta, nepříznivou mezinárodní situaci, obtížné získávání investorů a havárii, k níž nedávno na Kypru došlo, jsem přesvědčen, že je náš trh ve stavu pohotovosti," uvedl Athanasios Orphanides.
Závažnost situace guvernér Centrální banky srovnává s rokem 1974, kdy Turecko obsadilo severní část ostrova.
Kypr se na ekonomickém výkonu eurozóny podílí pouze 0,2 procenty a jeho finanční potřeby činí v letošním roce 2 miliardy eur (48,5 mld. Kč), což je oproti 109 miliardám eur (2,7 bilionu Kč), které nově dostane na záchranu Řecko, zanedbatelné množství.
"Evropská unie by si tedy záchranu Kypru mohla lehce dovolit. Přijetí čtvrtého záchranného balíčku by však investory zneklidnilo ještě více, neboť by si to vyložili jako důkaz, že se dluhová krize mezi jednotlivými státy šíří," varuje Cyprus Mail.
Podobné obavy pravděpodobně sdílí i Německo, které je největší ekonomikou EMU. Německý ministr financí Wolfang Schaeuble už v úterý varoval, že nehodlá podporovat záchranu žádné další země EMU, která se ocitne v problémech.
