Peking - Žebříček největších světových ekonomik se na konci loňského roku změnil. Přestože se nejedná o nečekané překvapení, postup Číny na druhé místo za Spojené státy potvrdily až výsledky japonské ekonomiky za poslední čtvrtletí roku 2010.
Oficiální statistické údaje vyčíslily hodnotu japonského hrubého domácího produktu na konci loňského roku na 5,47 bilionu dolarů. Druhou největší světovou ekonomikou se tak stala Čína, jejíž HDP na konci roku dosáhlo 5,88 bilionu dolarů.
Obě asijské ekonomiky se v poslední době vyvíjejí opačným směrem. Zatímco Japonsko trápí propad vývozu i spotřebitelské poptávky, Čína prožívá výrobní boom.
Jak upozornil server BBC, experti odhadují, že pokud čínská ekonomika poroste dál stejným tempem, mohla by přibližně za deset let přeskočit dosavadní jedničku mezi ekonomikami - Spojené státy.
V bohatství na hlavu je Čína o řád za Japonskem
Japonsko ztratilo pozici druhé největší ekonomiky světa po téměř čtyřiceti letech. Japonský ministr hospodářství Kaoru Yosano ale zdůraznil, že růst Číny jako souseda je pro Japonsko dobrou zprávou. Nejlidnatější země světa je pro Japonsko hlavním obchodním partnerem a v poslední době roste její význam pro společnosti jako je Honda, Sony nebo Toyota.
Experti ale upozorňují, že se nelze dívat na čínskou ekonomiku odděleně pouze na základě jejího HDP.
"Zatímco HDP přepočtené na hlavu je v Číně asi 4500 dolarů, v Japonsku to je 40 tisíc dolarů na osobu," upozornil Tom Miller z pekingské poradenské společnosti GK Dragonomics.
Upozornil, že většina lidí v Číně je stále chudá, na venkově žije více lidí než ve městech. Průměrný obyvatel Japonska je podle něj mnohem bohatší než průměrný obyvatel Číny.
Přitom ještě v osmdesátých letech na tom Japonsko bylo jako teď Čína, když jeho úspěch budil obdiv i obavy. V roce 1990 ale praskla tamní realitní bublina a ceny nemovitostí z tehdejšího až 15-ti procentního meziročního růstu dodnes ročně ztrácejí na hodnotě kolem čtyř procent. Z takzvané "ztracené dekády" se tak Japonsko nikdy plně nezotavilo.
Čína má 1,5 bilionu dolarů skrytého dluhu
Podle některý analytiků už podobné známky přehřátí jeví i Čína a i jí hrozí prasknutí bubliny. Koncem minulého týdne například čínský poslanec Jin Čung-čching upozornil, že regionální vlády v investiční horečce nastřádaly dluh 1,5 bilionu dolarů, tedy přes pětinu ročního výkonu čínské ekonomiky.
"Ano, je to Čína. HDP je tam nyní 100krát větší než v roce 1978, kdy Teng Siao-pching zavelel k tržní ekonomice," napsal nedávno ve svém blogu na Aktuálně.cz ekonom Aleš Michl. "Jenomže 50 procent ročního HDP vytvoří v Číně fixní investice, peníze pumpované vládou do staveb, bytů a továren. Nejde to dělat pořád, protože skončíte s kupou nadbytečných kapacit a spoustou špatných úvěrů."
Z průzkumu mezi tisíci klienty renomované agentury Bloomberg, mezi které patří, investoři, obchodníci a analytici, počátkem února vyplynulo, že 45 procent z nich očekává nástup finanční krize v Číně do pěti let. Dalších 40 procent očekává čínskou krizi po roce 2016. Jeden texaský investor dokonce založil investiční fond sázející speciálně na finanční krach Číny.
Hlavní proud ekonomů se ale problémů v Číně zatím neobává, podle nich má pevné kořeny. Mezi možnými riziky roku 2011 se zpomalení růstu Číny v roce 2011 objevilo až na 37. místě.
