Praha - Ministerstvo zemědělství dočasně zakázalo všem vlastníkům lesů v zemi těžbu dřeva. Je podle něj třeba zpracovat dříví z větrných kalamit a dřevo napadené kůrovcem. Nařízení se vztahuje na těžbu smrků a borovic. Výjimku z něj mají lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem.
Za porušení státního nařízení mohou dostat vlastníci lesa pokutu do jednoho milionu korun.
Zákaz těžby je navržen do konce roku. Dřevo z kalamit a dřevo napadené kůrovcem by mělo být zpracováno do konce března 2018. "Jde o termíny, o kterých se předpokládá, že jsou dostatečné ke zpracování rozhodujícího objemu nynější kalamity," uvedla mluvčí ministerstva Markéta Ježková.
Nařízení se nevztahuje na těžby mimořádné, prováděné na základě povolení nebo rozhodnutí orgánu státní správy lesů a na těžbu vánočních stromků.
Opatření by mělo vést k rychlejšímu zpracování dřeva, které je už vytěženo a leží na odvozních místech nebo ve skladech pil. "Urychlené pilařské zpracování kůrovcem napadeného dříví podstatně přispívá k omezení šíření tohoto kalamitního škůdce lesních porostů," podotkla Ježková.
Podle předsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Františka Kučery nejedná stát při zákazu těžby zdravých borovic a smrků dostatečně razantně. Na rozšíření kůrovce podle něj nese vinu i správa státních lesů. Vypisuje dlouhodobé tendry na těžbu dřeva na pozemcích ve vlastnictví Lesů ČR a nedokáže potom přinutit těžařské společnosti, aby dostatečně rychle kůrovcové dřevo odstraňovaly, domnívá se Kučera. Lesy ČR hospodaří na téměř polovině českých lesních pozemků.
"Považujeme to za velice problematické, opatření měla přijít daleko dřív. Je to chytání kočky za ocas," komentoval dnešní rozhodnutí ministerstva zemědělství Kučera.
Kůrovec podle něj nemá na podzim už tendenci k množení, je jen zavrtaný ve stromech. "Kroky měly přijít začátkem léta nebo v jarních měsících, aby kalamita byla potlačena," myslí si. Stát by měl celou situaci řešit jako celek, tedy včetně problematiky přetížení menších cest těžebními vozidly, situaci místo ministerstva měla podle něj řešit celá vláda.
Ministerstvo už na začátku září doporučilo státním podnikům Lesy České republiky a Vojenské lesy a statky, aby těžbu dřeva zastavily. Vojenské lesy a statky přestaly s plánovanou těžbou už v srpnu, Lesy ČR podobně s těžbou smrku.
Kalamita se ale netýká jen státních lesů a množství dřeva z kalamit přesahuje reálné možnosti tuzemských zpracovatelů, proto byl nyní vydán plošný zákaz těžby. Ministerstvo ho rozeslalo všem obcím. "Účinnost opatření se předpokládá na přelomu října a listopadu tohoto roku," dodala Ježková.
Kůrovcovou kalamitou je nejvíce postižena severní Morava a Slezsko, kde byly loni dvě třetiny republikové kůrovcové těžby. Situaci pak ještě zhoršila nedávná větrná kalamita. Podle údajů ministerstva ze začátku září se zatím eviduje zhruba 1,1 milionu metrů krychlových kalamitního dříví, hlavně smrku.
Na trh se dřevem navíc působí i důsledky větru v Polsku a v Bavorsku, které snižují cenu dříví. V Polsku jde o zhruba deset milionů metrů krychlových dříví, hlavně borovice, v Bavorsku pak o dva miliony metrů krychlových, převážně smrku. Obdobně špatná situace je podle MZe i v Rakousku.
Stát neplánuje podniky, které nebudou moci dřevo těžit, speciálně odškodňovat. Lesní zákon dává podle Ježkové povinnost přednostně zpracovávat takzvanou nahodilou těžbu, tedy stromy seschlé, napadené kůrovcem nebo zlomené. Cena surového dříví podle ní strmě klesá.
"Úmyslné těžby dřeva, které po dobu platnosti opatření ministerstva zemědělství nemohou provádět, budou moci provést až v době, kdy budou ceny surového dříví opět příznivější," vysvětluje Ježková. Jako kompenzace mohou podle úřadu vlastníci brát standardní dotace, například na nové zalesnění.
"Původní návrh ministerstva mělo být zastavení úmyslných těžeb až do konce března. Proti tomu jsme se zásadně postavili, dřevozpracující podniky by zkolabovaly, my bychom neměli finanční prostředky, abychom mohli dál fungovat, protože bychom v prvním čtvrtletí v místech, kde není kalamita, nemohli těžit. Vlastníci by museli propustit zaměstnance, protože by neměli tři měsíce práci," dodává Kučera.
Kompenzaci podle něj dostanou vlastníci lesa pouze ze standardních dotačních programů, jako je Program rozvoje venkova, nebo z peněz přerozdělovaných Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem. Tato pomoc je však podle něj pomalá.
