Proti žádosti, kterou před několika měsíci podala mezinárodní federace výrobců döner kebabů Udofed se sídlem v Istanbulu, podalo minulý týden oficiální námitku Německo. Berlín dal už dříve najevo nevoli vůči snahám Turecka zaregistrovat "jedinou správnou přípravu" kebabů v Evropské unii.
"Každý by měl mít možnost rozhodnout, jak ho (döner kebab) připravit a sníst. Nepotřebuje direktivy z Ankary," uvedl německý ministr zemědělství Cem Özdemir, jehož předkové pocházejí z Turecka. Podle jeho ministerstva není turecký návrh v některých bodech jasný a mohl by mít na gastronomické odvětví v Německu značné dopady.
Námitku Německa nyní vyhodnotí Evropská komise, uvedl podle agentury AFP mluvčí komise Olof Gill. Pokud námitku shledá jako opodstatněnou, začne šestiměsíční dialog, během kterého budou obě strany hledat shodu. Pokud se jim to nepodaří, tak o věci rozhodne Evropská komise.
V případě, že by Evropská unie přijala tureckou žádost, tak by příprava či servírování döner kebabů musely dodržovat registrované postupy. Tomu se brání němečtí provozovatelé restaurací a stánků s kebaby, kteří poukazují na to, že v Německu se prosadily některé odlišnosti ve srovnání s původní přípravou v Turecku. Například pro výrobu kebabů se v Turecku používá jen hovězí, skopové či kuřecí maso, nikoli telecí, které je oblíbené v Německu. Německo je zdaleka největším konzumentem kebabů v Evropské unii.
Známka zaručené tradiční speciality má chránit pokrmy, které se vyrábějí podle jedné receptury alespoň 30 let. Za zneužití chráněného názvu hrozí pokuty. V Česku mají tuto značku například pražská šunka, spišské párky či tradiční lovecký salám, tuto ochranu má i neapolská pizza nebo šunka jamón serrano.
