Šéf Penty Dospiva získal titul doktora práv opsáním cizí práce, tvrdí slovenský deník

ČTK ČTK
29. 3. 2020 21:41
Jeden z nejbohatších Čechů, spolumajitel skupiny Penta Investments Marek Dospiva získal v roce 2002 na Slovensku titul doktora práv opsáním cizí práce, napsal v neděli slovenský list Denník N na svém webu. Dospiva sdělil, že způsob získání titulu nepovažuje za vhodný a dnes by tak určitě nepostupoval.
"Rozjížděli jsme podnikání, neměl jsem na studium čas, a tak jsem tento titul získal způsobem, který nepovažuji za vhodný. Dnes bych tak určitě nepostupoval," uvedl Dospiva.
"Rozjížděli jsme podnikání, neměl jsem na studium čas, a tak jsem tento titul získal způsobem, který nepovažuji za vhodný. Dnes bych tak určitě nepostupoval," uvedl Dospiva. | Foto: ČTK

Dospiva podle deníku podváděl, ale podobně jako v případě bývalého předsedy slovenského parlamentu Andreje Danka mu titul JUDr. už nelze odebrat, zákon to neumožňuje. 

Časopis Forbes loni zařadil Dospivu na osmou příčku nejbohatších Čechů s majetkem v odhadované výši 23 miliard korun.

Dospivovou rigorózní prací se před rokem v tichosti zaobírala zvláštní komise Univerzity Mateje Bela (UMB) v Banské Bystrici, která už řešila Dankův plagiát. Finančník z Penty se stal doktorem práv za práci, "kterou ukradl jinému studentovi", píše slovenský deník.

Finančníkova rigorózní práce na téma Mezinárodněprávní ochrana lidských práv se shoduje s diplomovou prací studenta Andreje Štece, která měla stejný název. Tento student ji ale odevzdal dva roky před Dospivou, roku 2000 na právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

Opsal i hrubku

"Štecovu 70stránkovou práci použil Dospiva skoro celou. Přepsal v ní slovo diplomová na rigorózní a vypustil půlstránkový závěr, který nahradil jiným textem v rozsahu jeden a půl strany," napsal Denník N.

Dospiva podle listu ignoroval otázku, jak je možné, že se jeho práce shoduje s diplomovou prací studenta bratislavské univerzity. V zaslaném stanovisku tvrdil, že se před 18 lety stal doktorem práv v souladu s pravidly.

"Ale i tehdy platilo, že student musel práci napsat sám, a ne okopírovat cizí. Šlo o nepřípustný podvod, za který mohli studenta vyhodit, a ne mu udělit diplom," dodal list.

Že se bohatý a vlivný podnikatel dopracoval k titulu vykradením cizí práce, svědčí i to, že v Dospivově práci jsou opsány i pasáže o kolokviu ve Štrasburku, kterého se Štec zúčastnil, ale Dospiva tam ani nebyl. Štec psal svou práci v množném čísle, Dospiva ji přepsal do jednotného čísla, ale na mnoha místech to zapomněl změnit. Podle slovenského listu opsal i hrubku.

"Titul jsem získal způsobem, který nepovažuji za vhodný"

Ve vyjádření Dospiva reagoval tím, že absolventi Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) dostávali ještě dva roky před ukončením jeho studia titul JUDr. automaticky.

"I proto jsem si chtěl po skončení na institutu v roce 1993 rigorózní titul dodělat. Rozjížděli jsme však podnikání, neměl jsem na studium čas, a tak jsem tento titul získal způsobem, který nepovažuji za vhodný. Dnes bych tak určitě nepostupoval," uvedl Marek Dospiva.

Podle listu právnická fakulta UMB měla v té době nelichotivou pověst. Její vznik schválila vláda Vladimira Mečiara a za Dankovy plagiátorské aféry bývalý ministr školství Juraj Draxler hovořil o slabé úrovni školy a o tom, že tam bylo možné si titul koupit.

Andrej Štec v současnosti působí u Soudního dvora Evropské unie v Lucembursku. Odhalení Denníku N jej překvapilo. "Pokud se vzpomínaná fakta potvrdí, jsem šokovaný," řekl. Jako expert specializující se na právo duševního vlastnictví, o kterém přednáší v EU a USA, si prý dokumenty vyhodnotí z hlediska autorských práv. Zatím neví, zda bude uvažovat o žalobě.

"Dnes, po téměř 20 letech, bohužel univerzita nemá žádné možnosti vyvodit přímé důsledky (…)," uvedl rektor UMB Vladimír Hiadlovský, který uvedené počínání odsoudil jako "naprosto neomluvitelné". Antiplagiátový systém univerzita zavedla od roku 2010.

 

Právě se děje

před 2 minutami

USA zakázaly dovoz psů z více než 100 zemí

Do Spojených států nebude ze 113 zemí možné dovážet psy. Oznámilo to americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Opatření, které souvisí s falšováním očkovacích průkazů, vstoupí v platnost 14. července a potrvá rok. Netýká se žádné ze zemí EU, tedy ani Česka, na seznamu jsou naopak Brazílie, Egypt, Keňa a Rusko. 

Import psů do USA v posledním roce zažil boom, jelikož poptávka po čtyřnohých domácích mazlíčcích začátkem pandemie covidu-19 vzrostla. Stovky dovezených psů ale podle CDC měly zfalšované potvrzení o očkování proti vzteklině. 

Zákaz se vztahuje na všechna plemena psů, psy poskytující emoční podporu a psy, kteří v uplynulých šesti měsících byli v některé z rizikových zemí. Výjimky se budou udělovat jen ve velmi vzácných případech a majitelé těchto psů budou muset o písemné schválení požádat CDC nejméně 30 dní před cestou do USA.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Přechodných pěstounů ubylo, loni jich bylo nejméně za pět let

V Česku ubylo přechodných pěstounů pro děti v nouzi. Na konci loňska jich bylo 732. Je to nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to 900. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké. Přechodný pěstoun si měsíčně vydělá 20 000 korun hrubého. Minimální mzda nyní dosahuje 15 200 korun. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí podle statistiků činila 35 285 korun.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR jednou z posledních zemí Evropy, kde je možné malé děti do zařízení posílat. Sněmovna by mohla rozhodovat o uzákonění zákazu děti do tří let do ústavní péče dávat. Odpůrci návrhu argumentují mimo jiné tím, že je málo pěstounů a o děti by se po omezení takzvaných kojeneckých ústavů neměl kdo postarat. Podle organizací roli hraje výše odměn, které se devět let neměnily. Také o přidání by měla dolní komora hlasovat. Vládní předloha počítá s navýšením o 2000 na 22.000 korun měsíčně. Poslanci navrhují víc.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Slovenský nejvyšší soud dnes zrušil osvobozující verdikt soudu nižšího stupně nad dvěma obžalovanými v případu vraždy novináře Jána Kuciaka

Podnikatel Marian Kočner čelí obvinění, že objednal vraždu Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Alena Zsuzsová podle žalobce čin zprostředkovala. Soud naopak potvrdil rozsudek, kterým byl soudem první instance uznán vinným Tomáš Szabó. Ten podle prokuratury pomáhal nejen při vraždě obou mladých lidí, ale také při loupežné vraždě jednoho podnikatele. 

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy