Atény - "Němci by nám měli zaplatit 1,2 bilionu eur za nacistické zločiny. Nemáme krizi, ta je uměle vyvolaná." Taková - i ještě tvrdší - slova vypouštějí z úst Řekové, když se jich na ulici zeptáte na eurozónu, grexit nebo hrozící bankrot Řecka.
Tahle konkrétní věta zazněla v Aténách, v rozhovoru Aktuálně.cz s postarším profesorem z aténské univerzity. V Řecku není zdaleka jediným, kdo se druhou světovou válkou ohání.
"Řada lidí tu připomíná, co Němci v zemi zničili a kolik zabili lidí, a věří, že by nám měli vrátit peníze," popisuje studentka práv Konstantia Natsiou. Lidé jsou podle ní naštvaní, že zástupci eurozóny v čele s Německem požadují výměnou za miliardové půjčky přísné úspory.
Protiněmecké spoty v metru
Na jaře oživil protiněmeckou náladu i řecký parlament, který vyčíslil sedmdesát let starý dluh. Německo podle něj dosud dluží na válečných reparacích, splátce okupační půjčky či kompenzacích obětem 279 miliard eur.
Ve stanicích aténského metra během května běželo padesátisekundové video, které ukazovalo snímky zubožených osob, zbořených památek a nacistických letadel. S titulky, že 300 tisíc Řeků zemřelo hladem a 1,2 milionu lidí zůstalo bez domova. Za spotem stála Národní rada pro vymáhání německých válečných dluhů Řecku, kromě ní byl na konci videa podepsán parlament a ministerstvo obrany.
Před dvěma měsíci zase řecký zákonodárce Dimitris Kammenos nahrál na Twitter fotografii osvětimské brány. A nahradil větu "Arbeit macht frei" řeckým nápisem "Žijeme v Evropě".
Post by Tsipras coalition partner Kammenos on FB: Auschwitz sign "Arbeit macht frei" replaced by "We live in Europe" pic.twitter.com/NiRzQnBeq3
— Mathieu von Rohr (@mathieuvonrohr) 24. Červen 2015Sto miliard z Evropy
Méně nahlas už místní politici připomínají, na co Evropa - v čele s Německem - Řecku naopak přispěla. Evropské peníze dostává země od svého vstupu do Unie v roce 1981 hlavně v rámci strukturálních fondů a společné zemědělské politiky EU.
Díky unijním penězům dochází například k rekonstrukci aténské Akropole, na kterou šlo jen mezi lety 2007 a 2013 z unijních peněz 5,91 milionu eur.
Na obnovu pevnosti Mytilene na řeckém ostrově Lesbos poslala Unie v tomto období 2,3 milionu eur, na výstavbu muzea archeologie na Krétě 4,9 milionu eur a například na nákup 520 autobusů na poloostrově Attica 56 milionů eur.
Podle české organizace Laissez Faire takto Řekové mezi lety 1981 až 2013 získali přes 104,8 miliardy eur. Jedná se o rozdíl mezi částkou, kterou do unijního rozpočtu přispěli, a mezi tím, co od EU dostali.
Pro srovnání, například Portugalsko, které je v Unii jen o pět let méně a během krize potřebovalo od eurozóny rovněž záchrannou injekci, obdrželo jen 60,9 miliardy eur.
Statistika také ukazuje, že Řecko bylo po celých 33 let v Unii čistým příjemcem peněz. Tedy že z rozpočtu EU získalo v každém roce víc, než do něj poslalo. Například v roce 2013 činil čistý příjem Řecka 4,23 miliardy eur a na obyvatele připadalo 382 eur.
Na zmíněný přebytek se přitom skládají země, které jsou naopak čistými plátci - což znamená, že Unii zaplatily více, než od ní dostaly. V roce 2013 do této skupiny patřily třeba Lucembursko či Nizozemsko, ale v první řadě právě Německo.
To ve zmiňovaném roce 2013 poslalo do rozpočtu Unie o 25,83 miliardy více, než z něj pak získalo. Čistým plátcem je přitom Německo celých posledních čtyřicet let, za která autoři data sledují.
Chtějí získat ostrovy
Přesto Řekové vůči Němcům příliš vděkem nehýří, naopak. Nejen přijde-li řeč na reparace.
Hlavní důvod? Němci pro místní symbolizují věřitele, kteří zemi nutí přijímat další a další tvrdé reformy. Od roku 2010, kdy zástupci eurozóny o řecké krizi jednají, jsou to právě tamní politici, kteří nejvíce trvají na tom, aby Řecko přijalo reformy a tvrdé úspory.
"Protiněmecká nálada se tu v posledních pěti až šesti měsících hodně rozšířila. Většina z nich mluví sprostě o německé kancléřce Merkelové a ministru financí Schäublem a často vážně věří, že Němci chtějí naši zemi zničit," říká Natsiou. Tito Řekové podle ní například šíří obavy, že Němci chtějí získat řecké ostrovy.
Mohou za naše problémy
Již citovaný řecký profesor je třeba přesvědčen, že se celá společná měnová politika Evropy přizpůsobila právě Německu, zatímco ostatním zemím platícím eurem nevyhovuje - takže Německo je podle něj škůdcem. "Z eurozóny by nemělo odejít Řecko, ale Německo," zdůrazňuje.
Ostatní země eurozóny by se podle něj měly sjednotit a odchod Německa odhlasovat.
Řekové teď podle něj zažívají podobný osud jako Rusové, když bránili před nacistickými vojsky Stalingrad. "A stejně jako tehdy oni - zvítězíme," věří.
Podobný názor má i právník Janis. "Schäuble a Merkelová se chovají jako nacisté, snaží se zlikvidovat naši ekonomiku a náš turismus tím, že zvýší daně - aby sem přestali jezdit lidi a cestovali raději do Španělska či Turecka," řekl Aktuálně.cz v centru Atén.
Němečtí politici se podle něj chtějí Řecku pomstít za to, že jako jediné nahlas řeklo, že je Unie kontinentem mnoha zemí, a ne pouze Německa.
Obraz Německa jako země, která Řecko dusí, pomáhá pěstovat i tamní ministr financí Janis Varufakis. "Návštěvník z kosmu čtoucí evropské noviny by došel k závěru, že krizi Evropy způsobily některé státy, které si příliš mnoho půjčovaly a utrácely," píše ve své dva roky staré knize Globální minotaurus.
Ve skutečnosti ale podle něj za krizi jižního křídla eurozóny může právě Německo. To v době prosperity totiž ve velkém nakupovalo výrobky těchto zemí, a vytvořilo tak jejich závislost na vývozu do západní Evropy. Když ale po roce 2008 došlo k hospodářskému poklesu, tak Německo přestalo plnit roli vděčného odbytiště a zvláště Řecko na to podle Varufakise doplatilo.
