Brusel (od naší zpravodajky) - "Hra je opravdu u konce," prohlásil diplomat blízký jednáním o záchraně Řecka poté, co se ministři financí zemí eurozóny rozhodli v sobotu neprodloužit Aténám záchranný program. Pro prodloužení programu byla podle informací Aktuálně.cz a Hospodářských novin jen Francie.
Všechny ostatní země byly proti. "Mám pocit, že se čtyři měsíce nesoustředíme na nic jiného, než na to, jak splnit volební cíle Syrizy. Když někdo slíbil nebe na zemi a není to schopný splnit, nemůže to házet na druhé," uvedl slovenský ministr financí Peter Kažimír.
Zúčastněné země byly podle různých vyjádření "nepříjemně překvapeny veřejným odmítnutím návrhu tří věřitelských institucí a rozhodnutím řecké vlády vyhlásit referendum". Podle závěrů schůzky to považovaly za jednostranný krok k ukončení jednání.
Řecko je nyní v situaci, kdy mu každou chvíli dojdou peníze. 30. června totiž skončí záchranný program, díky němuž mohlo získat 7,2 miliardy eur, a zároveň bude muset zaplatit splátku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) ve výši 1,5 miliard eur.
Věřitelské instituce MMF, Evropská centrální banka a Evropská komise se s Řeckem na konci února domluvily, že peníze ze záchranného balíku uvolní výměnou za důvěryhodný plán reforem, který vytvoří společně s řeckou vládou.
Řekové chtějí jednat, ale odešli od jednacího stolu
Po čtyřech měsících únavných jednání instituce předložily řecké vládě poslední kompromisní návrh řešení. Ten ale řecká vláda veřejně odmítla a v noci z pátku na sobotu vyhlásila, že o něm nechá hlasovat Řeky v referendu, což věřitele šokovalo.
"Naše zkušenosti jsou takové, že reformní program může fungovat jen tehdy, když i vlády věří, že jejich zemím pomůže. I když jsou opatření zprvu tvrdá, věří, že pomohou v dlouhodobém hledisku. Jelikož řecká vláda mluví o návrhu tak negativně, myslíme si, že i pokud by ho Řekové schválili v referendu, nebude ho vláda zodpovědně plnit," vysvětlil šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, proč se ministři financí rozhodli záchranný program neprodloužit. Na schůzce je o to požádalo Řecko, aby tak mohlo v klidu uspořádat lidové hlasování.
"Euroskupina byla otevřena další podpoře řeckého lidu prostřednictvím prorůstově orientovaného záchranného programu do poslední chvíle," píše se v závěrech schůzky Euroskupiny, které řecký ministr financí Janis Varufakis odmítl podepsat.
Jednání totiž probíhala ještě v pátek v noci až do chvíle, kdy ve 23:30 řecká vláda odvolala své vyjednavače a kratcé poté oznámila záměr vypsat referendum.
Nezbývá, než se modlit
Podle Varufakise řecká vláda nemohla návrh institucí přijmout ze tří důvodů. Harmonogram reforem je až příliš tvrdý a měl by špatný dopad na ekonomický růst země. Navrhovaná finanční pomoc byla neadekvátní a do listopadu by nestačila. A do třetice - nabídka neobsahovala žádnou jistotu pro investory a spotřebitele, že se v listopadu zase všichni neocitnou ve stejné situaci jako dnes.
I Varufakis tvrdí, že je ochotný stále vyjednávat a vylepšit návrh institucí během příštích několika dní a nocí tak, aby ho mohla podpořit i řecká vláda a doporučit Řekům, aby v sobotním referendu hlasovali ANO.
Zároveň odmítl, že by řecká vláda reformy neaplikovala, pokud by je občané schválili, jak namítal Dijsselbloem. "Když nám řecký lid řekne, abychom souhlasili se současným návrhem institucí, uděláme to, i kdyby to znamenalo udělat změny ve vládě," řekl Varufakis.
Řekové ale budou hlasovat o návrhu, který už v té době nebude na stole, protože bude platný pouze do 30. června, stejně jako záchranný program. Na otázku, co tedy mohou obyčejní Řekové udělat pro to, aby zabránili vystoupení země z eurozóny, uvedl vysoce postavený zdroj : "Modlit se."
Jediné, co může hlasování Řeků v referendu změnit, je podle tohoto zdroje "vnitropolitcká situace v zemi".
Pretty much everything you need to know about #Greece today in one footnote. #eurogroup pic.twitter.com/04SUMe0ZyY
— Peter Spiegel (@SpiegelPeter) 27. Červen 2015Kapitálové kontroly a zabránění nákazy
Po schůzce Euroskupiny jednalo ještě osmnáct států platících eurem bez Řecka, o tom, jak zabránit šíření finanční nestability do zbytku eurozóny. Řecko se totiž od 1. července ocitne po více než pěti letech poprvé bez evropské pomoci. Nad vodou ho mohou držet pouze nouzové půjčky řeckým bankám od Evropské centrální banky.
Právě ECB tak má podle slovenského ministra financí Petera Kažimíra v rukou "červené tlačítko", které může Řecko poslat z eurozóny.
Ve svém prohlášení proto ministři financí osmnácti zemí vyzvali Řecko k zavedení kapitálových kontrol. Ty by mohly bankrotu bank zabránit, protože by zvolnily neřízené výběry vkladů. Nemůže je ale zavést nikdo jiný, než řecká vláda a parlament. Evropská centrální banka bude o zastavení záchranných půjček pro řecké banky (ELA) jednat v neděli ráno.
