Vídeň - Pokutu několik tisíc eur pro "zjevné zaměstnance". Tak trestají rakouské úřady osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) z ciziny, které se často živí na tamních stavbách jako drobní řemeslníci. Ceny, za které jsou čeští živnostníci ochotni pracovat, jsou totiž podle tamních úřadů dumpingové.
Rakouský trh práce je sice pro pracovníky z EU otevřený, úřady se však snaží co nejvíce ochránit tamní zaměstnance a tak je systém, do kterého si jedou čeští řemeslníci vydělat, komplikovaný a platí zde přísná pravidla. Například na jedné stavbě nemůže pracovat více OSVČ stejné profese, pokuta hrozí i českému zedníkovi, který by byl nachytán při bouracích pracích. Ty jsou totiž podle rakouských pravidel považovány za pomocné práce a smějí je vykonávat pouze zaměstnanci.
V praxi dochází i k případům, kdy Češi pracující pro rakouské firmy na živnostenský list a mající splněné veškeré nutné podmínky pro práci v Rakousku jsou přesto při kontrole označeni za "zjevné zaměstnance" firmy a jakožto "vyslaným pracovníkům" jsou jim vyměřeny pokuty za nedodržení zákona.
Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) Karel Havlíček tak mluví o šikaně.
"Chování rakouských úředníků je šikana, která má jediný cíl, a to zamezit práci českých živnostníků v Rakousku. Předchozí rakouské vlády pod tlakem sociálních partnerů zahájily tažení proti údajné nekalé konkurenci a pronikání levnější pracovní síly na rakouský trh," říká Havlíček.
Podle něj tak Vídeň zavádí přísné a komplikované podmínky, které mají z Rakouska vytvořit neatraktivní místo k práci. Tím ovšem jde podle Havlíčka proti volnému pohybu služeb v rámci EU.
Podle vedoucí obchodně-ekonomického úseku na českém velvyslanectví v Rakousku Martiny Tauberové čeští pracovníci nejsou s rakouskými pravidly vůbec seznámeni. "Malé firmy a živnostníci, kteří přicházejí do Rakouska přeshraničně poskytovat své služby, na tento kontext vůbec nejsou připraveny. Netuší, co znamená skutečný hospodářský obsah a že jako doklad statusu OSVČ v Rakousku pouhý formulář A1 nestačí."
Soudní pře následně podnikatelé prohrávají, neboť dle tamní judikatury se lze opřít o tvrzení, že určité činnosti jsou považovány jen za pomocné práce, které nemohou vykonávat OSVČ, ale pouze zaměstnanci. V českém živnostenském zákoně ovšem tyto činnosti patří mezi definované živnostenské činnosti.
Podle Tauberové často spoléhají na jednotný vnitřní trh a tak se nedostatečně informují o rakouských předpisech a zákonech. Při nepatrném pochybení se ovšem setkávají s nesmlouvavým přístupem rakouských úřadů a musí platit vysoké pokuty.
Ty dosahují podle asociace někdy až likvidační úrovně. Zejména v momentě, kdy práci na živnostenský list překvalifikují rakouské kontrolní orgány na zaměstnanecký poměr nebo kdy nerespektují, že stejný typ práce na pracovišti vykonává více OSVČ. Živnostníci přitom vycházejí z toho, že vstupují na jednotný vnitřní trh, na kterém platí ve všech zemích EU pro podnikání stejné podmínky.
