Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Zároveň šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Na předchozím měnovém jednání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Na zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.
Inflace v Česku v prosinci meziročně zrychlila na 6,6 procenta z listopadových šesti procent.
Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
⚖ Bankovní rada #ČNB na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,75 procentního bodu na 4,50 %. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,50 % a lombardní sazby na 5,50 %.#urokovesazby pic.twitter.com/rIoebfwyrO
— Česká národní banka (@CNB_cz) February 3, 2022
Banky v reakci na růst sazeb centrální bankou pomalu zvyšují jak úroky na termínovaných vkladech, tak i úroky na spořících účtech. Platí, že čím menší banka, tím rychleji na změny ze strany ČNB reaguje, protože se snaží přilákat nové klienty.
Reálné výnosy ale tyto vklady následkem vysoké inflace v nejbližších měsících přesto nepřinesou. Vyplývá to z aktuální analýzy společnosti Portu.
Podle posledních dat ČNB se průměrný úrok na nově sjednávaných jednodenních vkladech pohyboval v prosinci okolo 0,3 procenta. Termínované vklady s výpovědní lhůtou do tří let nabízely v prosinci úrok 2,32 procenta, což odpovídalo tehdy nastavené základní sazbě 2,75 procenta.
ČNB ve čtvrtek také zvýšila takzvanou lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.
Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.
ČNB zároveň v nové prognóze zhoršila odhad růstu ekonomiky letos na tři procenta a příští rok na 3,4 procenta. Průměrnou inflaci letos čeká na 8,5 procenta.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že nové prognóze odpovídá výrazný nárůst tržních úrokových sazeb na počátku letošního roku následovaný jejich postupným poklesem od druhé poloviny roku. "Další kroky při nastavování měnové politiky ČNB se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz," uvedl guvernér. Zvýšení sazeb podle něj zajistí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle na horizontu měnové politiky, tedy během první poloviny příštího roku.
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos nadále s průměrným kurzem koruny 24,10 koruny za euro. Příští rok pak počítá nadále s průměrným kurzem 23,90 koruny za euro. V listopadu odhadovala pro letošní rok kurz 24,20 koruny za euro.
Pokud se naplní odhady nové prognózy, tak by podle Rusnoka již neměla být potřeba dále výrazně zvyšovat sazby.
