Praha - Přebytek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 25,7 miliardy korun z červnových 22,6 miliardy korun. Loni v červenci byl rozpočet v přebytku 4,5 miliardy korun.
Informovalo o tom ministerstvo financí s tím, že jde o nejlepší výsledek hospodaření ke konci července od vzniku České republiky. Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 100 miliard korun.
Výsledek hospodaření státu ovlivnily především příjmy rozpočtu. Stát totiž získal z Evropské unie o 49,3 miliardy korun více než před rokem. O více než 12 miliard korun byly vyšší příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a o více než pět miliard korun vyšší příjmy z daní z příjmů firem. Tyto faktory tak převýšily vliv meziročního růstu celkových výdajů, na který působí zejména vyšší čerpání prostředků určených na spolufinancování společných programů EU a ČR.
"I červencová čísla, podobně jako ta červnová, tak 'berou vítr z plachet' těm kritikům ministerstva financí, kteří upozorňovali na zhoršování výběru daní. Zdá se, že meziročně horší výsledky byly v prvních měsících roku opravdu způsobeny několika přechodnými vlivy, které postupně utichají," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Zatím je ale podle něj předčasné konstatovat jakékoli zřetelnější zlepšování výběru daní jako takového. Příznivý červencový výsledek plnění rozpočtu tak lze podle něj zatím vysvětlit právě zlepšeným čerpáním peněz z fondů Evropské unie.
V druhé polovině roku by se mělo hospodaření státního rozpočtu podle analytika Komerční banky Marka Dřímala přehoupnout do deficitu. "Jeho konečná výše bude záviset především na tom, jakým tempem bude stát vyplácet dotace z evropských fondů. Na základě posledních údajů se zdá, alespoň prozatím, že by nakonec schodek mohl být nižší než plánovaných 100 miliard korun," uvedl.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 61,2 miliardy na 731,5 miliardy korun. Z toho daňové příjmy stouply meziročně o 15,2 miliardy na 567,7 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu pak meziročně stouply o 40 miliard na 705,8 miliardy korun.
Na dani z přidané hodnoty ovšem stát vybírá stále meziročně méně. Ke konci července rozpočet získal z DPH 135,3 miliardy korun, což je meziroční pokles o 2,4 miliardy korun. Důvodem poklesu je podle ministerstva stále přetrvávající vliv vysoké srovnávací základny způsobené zadržením části nadměrných odpočtů u DPH v první polovině roku 2014.
U inkasa DPH, které je současně i hlavním zdrojem daňových příjmů náležejících podle platného rozpočtového určení daní obcím a krajům, lze podle ministerstva na konci roku očekávat minimálně dosažení výše dané rozpočtem. To bude znamenat dosažení očekávaných příjmů i pro obce a kraje.
Na sociální dávky stát vydal ke konci července 289,1 miliardy korun, meziročně o 5,5 miliardy korun více. Nejvíce se na růstu podílely výdaje na důchody, které meziročně stouply o 4,9 miliardy korun.
