Praha - Výsledek státního rozpočtu byl ke konci letošního července třetí nejlepší minimálně od roku 2000. S přebytkem větším než letošních 25 miliard hospodařil stát po prvních sedmi měsících roku jen loni a předloni.

Státní kase pomáhá především růst ekonomiky a s ním spojené zvyšování mezd. Lidé tak odvádějí z příjmu více peněz na přímých daních a kromě toho si mohou dovolit více utrácet. To se projevuje především na výběru DPH, jenž byl ke konci července meziročně vyšší o 10,4 procenta.

Související

Babiš zvýšil výběr daní. EET a kontrolní hlášení zabraly, shodují se ekonomové

Přehled

Podle ministerstva financí sehrálo v případě DPH roli také březnové spuštění druhé fáze elektronické evidence tržeb. "Jasně se potvrzuje předpokládaný výraznější efekt druhé fáze EET, která již nyní, za pouhých pět měsíců účinnosti, výrazně předčila očekávaný rozpočtový dopad," uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec.

Růst mezd se projevuje také na položce, která státu zajišťuje největší část příjmů. Výběr pojistného na sociální zabezpečení za prvních sedm měsíců roku meziročně vzrostl o 8,1 procenta na 266,6 miliardy korun.

Naopak příjmy rozpočtu z evropských fondů se meziročně propadly o téměř 60 procent na necelých 54 miliard korun. "Je to dáno zejména vysokou skutečností roku 2016, kdy hlavně v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007-2013," řekl Žurovec.

Související

Česko zůstává čistým příjemcem peněz z Bruselu. Za půl roku jsme o téměř 17 miliard v plusu

Výdaje státu za prvních sedm měsíců meziročně vzrostly o 3,7 procenta. Důvodem bylo především zvyšování důchodů a růst platů učitelů. Naopak na poli investic se státu zatím nedaří naplňovat plán. Kapitálové výdaje se meziročně propadly o  téměř 40 procent na 25,6 miliardy korun, což ministerstvo financí zdůvodňuje mimo jiné dočerpáváním prostředků z evropských fondů v první polovině minulého roku.

"Meziroční pokles výrazně ovlivňuje fakt, že v první polovině roku 2016 se ještě poměrně výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007-2013, zatímco v tomto roce probíhá financování společných programů EU a ČR prakticky jíž jen prostřednictvím operačních programů z období 2014-2020," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy však Česko v čerpání peněz z programového období 2014 až 2020 za většinou zemí střední a východní Evropy citelně zaostává. "Česká republika dosud realizovala pouze 1,5 procenta výdajů přidělených v rámci běžícího programového období. Například Litva už realizovala 8,3 procenta přidělených výdajů, Estonsko 5,8 procenta a Bulharsko 4,8 procenta. Hůř než Česko jsou na tom jen Rumunsko a Chorvatsko," řekl Kovanda.

"Domníváme se, že čerpání evropských peněz bude muset ve zbytku letošního roku a především v příštím roce výrazně zrychlit. Do konce roku 2018 totiž musí stát vyčerpat zhruba 80 miliard korun z operačních programů schválených v roce 2015, jinak o tyto peníze přijde. Zřejmě nás tedy čeká nová investiční vlna, i když menší než v roce 2015," uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Na letošní rok poslanci schválili rozpočtový schodek 60 miliard korun. Konečný výsledek by však podle ekonomů mohl být příznivější. Důvodem je zejména to, že se letos ekonomika vyvíjí lépe, než se očekávalo v době, kdy návrh rozpočtu vznikal. Ministerstvo financí v pondělí zvýšilo odhad růstu HDP pro letošní rok z dubnových 2,5 na 3,1 procenta.

Loňský rekordní výsledek ale stát podle ekonomů nezopakuje. Přestože pro rok 2016 rozpočet počítal se schodkem 70 miliard korun, nakonec i díky mimořádně vysokému přílivu peněz z evropských fondů skončil s přebytkem bezmála 62 miliard.

Zdroj: Ministerstvo financí