Česko zůstává čistým příjemcem peněz z Bruselu. Za půl roku jsme o téměř 17 miliard v plusu

ČTK ČTK
Aktualizováno 31. 7. 2017 15:50
Česká republika v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 39,5 miliardy korun a odvedla do něj 22,8 miliardy korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 656 miliard korun více, než do ní odvedlo.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Česká republika získala v pololetí z rozpočtu Evropské unie o 16,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Informovalo o tom ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice Česka činila 66,6 miliardy korun a za celý loňský rok 79,6 miliardy korun.

Česká republika v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 39,5 miliardy korun a odvedla do něj 22,8 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

Snížení čisté pozice ve srovnání s předchozími roky je podle ministerstva způsobeno zejména zahajováním operačních programů pro období 2014 až 2020. "V předchozích letech tvořily hlavní část příjmů prostředky za programové období 2007 až 2013, které se nejvíce dočerpávaly v třech letech následujících po ukončení období," uvedl úřad.

Podobný cyklus lze podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy očekávat i v aktuálním programovém období. "Zejména v letech 2021 a 2022 a částečně v roce 2023 se dočerpávání pravděpodobně opět projeví citelným zlepšením čisté pozice ČR," uvedl.

Kovanda zároveň upozornil, že Česku bylo zatím proplaceno pouze 1,5 procenta částky přidělené v rámci programového období 2014 až 2020. "V případě Maďarska je to 4,2 procenta, v případě Polska 4,1 procenta a v případě Slovenska to na konci března letošního roku bylo 3,5 procenta. V ČR byl navíc alokován jen malý podíl evropských peněz z programového období 2014 až 2020, dosud jen 4,4 procenta. V Maďarsku ale už alokovali více než 50 procent, v Polsku zhruba 22 procent a na Slovensku 19,8 procenta," uvedl.

Hlavní úlohu ve výsledné pozici Česka podle ministerstva v pololetí sehrálo čerpání peněz ze Společné zemědělské politiky a ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti programového období 2014 až 2020. Na politiku soudržnosti ČR za první pololetí letošního roku celkově obdržela 13,9 miliardy Kč, příjmy ze Společné zemědělské politiky činily 25,6 miliardy Kč, z toho přímé platby 21,5 miliardy korun.

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 tak ČR do konce letošního června zaplatila do rozpočtu EU 496 miliard korun a získala z něj 1152 miliardy korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 656 miliard korun více, než do něj odvedlo.

Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2015 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie a Itálie.

V roce 2015 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 14 miliard eur (zhruba 364 miliard Kč) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 9,5 miliardy eur více, než do něj odvedlo.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy