Česko zůstává čistým příjemcem peněz z Bruselu. Za půl roku jsme o téměř 17 miliard v plusu

ČTK ČTK
Aktualizováno 31. 7. 2017 15:50
Česká republika v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 39,5 miliardy korun a odvedla do něj 22,8 miliardy korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 656 miliard korun více, než do ní odvedlo.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Česká republika získala v pololetí z rozpočtu Evropské unie o 16,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Informovalo o tom ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice Česka činila 66,6 miliardy korun a za celý loňský rok 79,6 miliardy korun.

Česká republika v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 39,5 miliardy korun a odvedla do něj 22,8 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

Snížení čisté pozice ve srovnání s předchozími roky je podle ministerstva způsobeno zejména zahajováním operačních programů pro období 2014 až 2020. "V předchozích letech tvořily hlavní část příjmů prostředky za programové období 2007 až 2013, které se nejvíce dočerpávaly v třech letech následujících po ukončení období," uvedl úřad.

Podobný cyklus lze podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy očekávat i v aktuálním programovém období. "Zejména v letech 2021 a 2022 a částečně v roce 2023 se dočerpávání pravděpodobně opět projeví citelným zlepšením čisté pozice ČR," uvedl.

Kovanda zároveň upozornil, že Česku bylo zatím proplaceno pouze 1,5 procenta částky přidělené v rámci programového období 2014 až 2020. "V případě Maďarska je to 4,2 procenta, v případě Polska 4,1 procenta a v případě Slovenska to na konci března letošního roku bylo 3,5 procenta. V ČR byl navíc alokován jen malý podíl evropských peněz z programového období 2014 až 2020, dosud jen 4,4 procenta. V Maďarsku ale už alokovali více než 50 procent, v Polsku zhruba 22 procent a na Slovensku 19,8 procenta," uvedl.

Hlavní úlohu ve výsledné pozici Česka podle ministerstva v pololetí sehrálo čerpání peněz ze Společné zemědělské politiky a ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti programového období 2014 až 2020. Na politiku soudržnosti ČR za první pololetí letošního roku celkově obdržela 13,9 miliardy Kč, příjmy ze Společné zemědělské politiky činily 25,6 miliardy Kč, z toho přímé platby 21,5 miliardy korun.

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 tak ČR do konce letošního června zaplatila do rozpočtu EU 496 miliard korun a získala z něj 1152 miliardy korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 656 miliard korun více, než do něj odvedlo.

Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2015 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie a Itálie.

V roce 2015 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 14 miliard eur (zhruba 364 miliard Kč) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 9,5 miliardy eur více, než do něj odvedlo.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy