Náměstkyně Udženija uvedla, že podpora družstevního bydlení byla podle ní špatně připravena, což se ukázalo při prvním z magistrátních tendrů na konkrétní projekt, do kterého se nikdo nepřihlásil.
Podpora měla fungovat tak, že by magistrát poskytl pozemek pro stavbu bytového domu, kterou by uskutečnilo družstvo založené magistrátem spolu se soukromým partnerem. Do něj by se následně hlásili jednotliví družstevníci. Jelikož případný odkup pozemku by přišel na řadu po splacení úvěru na dům, ceny podílů by byly pod tržní úrovní. Třetinu bytů by si ponechal magistrát pro účely nájemního bydlení.
Nikdo neměl zájem
O pravidlech pro výstavbu podporovaného družstevního bydlení na městských pozemcích se v minulém volebním období vedly dlouhé diskuse, nakonec je zastupitelé schválili koncem roku 2020 a tendr na partnera pro první projekt na pozemcích v Radlické ulici vypsal magistrát v srpnu roku 2022. Nikdo se do něj nepřihlásil a město jej asi o rok později zrušilo.
"Nechali jsme si udělat analýzu toho, jak bylo družstevní bydlení připravováno, a je to opravdu slepá ulička. Bylo vypsáno výběrové řízení, které bylo několikrát prodlužováno a nikdo se nepřihlásil, protože za těch podmínek, jak byly připraveny minulým vedením, tak nikdo neměl zájem," řekla k tomu Udženija. Dodala, že družstvo může být problematické i s ohledem na budoucí vypořádání podílů a pro družstevníky může být složité se nakonec ke vlastnictví svých bytů dostat.
Budoucnost? Spolkové bydlení a vlastní výstavba
Náměstkyně dodala, že nyní se chce město zaměřit spíše například na spolkové bydlení, v Německu či Švýcarsku známé jako baugruppe. To by podle dřívějších vyjádření fungovalo podobně jako to družstevní, jen namísto družstev by domy na městských pozemcích stavěly spolky založené buď přímo občany, nebo prostřednictvím profesionálního organizátora. Magistrát prostřednictvím své příspěvkové organizace Pražská developerská společnost připravuje také vlastní výstavbu, podle dřívějších informací by takto mělo v budoucnu na městských parcelách vyrůst asi 8000 nájemních bytů.
Praha se v posledních letech potýká s bytovou krizí danou vysokými cenami bydlení. Bytů v majetku magistrátu včetně těch ve správě městských částí je dohromady asi 30 000 z původního počtu 194 000, které po roce 1991 přešly do vlastnictví města. Následovaly privatizace, které městský fond zredukovaly o více než 80 procent. Vedení města chce počet městských bytů opět navyšovat a zajistit tím dostupné bydlení například pro lidi ve složité sociální situaci nebo zástupce pro chod metropole zásadních profesí.
