Bezprostředním důvodem, proč teď ceny pohonných hmot zamířily lehce dolů, je vývoj cen ropy ve světě.
Zatímco začátkem března, tedy krátce po začátku války na Ukrajině, se severomořská ropa Brent prodávala za více než 132 dolarů za barel, v červnu stál barel 124 dolarů, a v prvních červencových dnech to bylo dokonce 99 dolarů. V současnosti se její cena pohybuje kolem stodolarové hranice.
Trhy teď ovlivnila zpráva, že se v čínské finanční metropoli Šanghaji objevila nová subvarianta koronavirové varianty omikron. Nejvyšší denní počet nových případů v Šanghaji od května by mohl vést k dalšímu kolu hromadných testů, což by narušilo poptávku po ropě a pohonných hmotách.
S cenami ropy a potažmo pohonných hmot ale ještě mohou zahýbat vztahy mezi Západem a Ruskem. Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil, že další západní sankce by mohly vést ke "katastrofálním" důsledkům na globálním trhu s energiemi.
"Trend zlevňování zřejmě nevydrží, protože válka na Ukrajině se nechýlí ke konci, naopak se spekuluje o dalších ofenzívách na obou stranách," připomíná pro online deník Aktuálně.cz analytik Citfin Tomáš Volf.
Na druhou stranu může být postupné zlevňování ropy také reakcí na zprávy o očekávaném zpomalení ekonomik ve světě. K tomu přispívají vysoké ceny energií a ještě uspíšit ho může právě případné přiškrcení dodávek plynu z Ruska. Klesající ekonomika totiž vede mimo jiné i k menšímu zájmu lidí například o cestování. "V dalších měsících lze čekat, že pokles HDP může znamenat nižší cenu pohonných hmot právě díky nižší poptávce," podotýká dále Volf.
Pokud by se tak stalo, nebude to podle analytika pro české řidiče dobrá zpráva. "Protože pád HDP bude znamenat snížení poptávky domácností," připomíná Volf.
Konkrétně v Česku stoupla meziroční inflace v květnu na 16 procent z dubnových 14,2 procenta. Je tak nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Podle analytiků budou ceny dále růst a inflace se ve třetím čtvrtletí dostane až na zhruba 17 procent.
Kupní síla Čechů přitom slábne, protože růst mezd nestačí pádivou inflaci pokrývat. "Ačkoliv tak Češi v letošním květnu u maloobchodníků utratili nominálně o 8,1 procenta více peněz než před rokem, reálně za tyto prostředky dostali o 6,9 procenta méně zboží. Spotřebitelská nálada se momentálně nachází extrémně nízko, přičemž naposledy jsme ji takto mizernou zaznamenali v roce 2012," uzavírá situaci analytik společnost Cyrrus Vít Hradil.
