Ekonom Marek zveřejnil odhady na Twitteru. "Jakékoli nové prognózy jsou zatíženy enormní nejistotou vzhledem k tomu, že příčina, tedy šíření koronaviru a preventivní opatření, stále neodezněla. Následující výhled je třeba brát s velkou rezervou a spíše jako ilustraci relací v ekonomice," upozornil Marek.
COVID-19 scénář ... pic.twitter.com/JVBMUPCnzK
— David Marek (@David_Marek) March 20, 2020
Dodal, že odhadovaný scénář předpokládá dvouměsíční výrazné omezení ekonomické aktivity v řadě odvětví.
Například podle ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy pojede česká ekonomika, včetně právě živnostníků, "na půl plynu" minimálně měsíc. "Některé sektory, například turistický ruch, přitom budou zasažené celoročně, i kdyby se nakrásně situace kolem šíření koronavirové nákazy ještě před polovinou dubna vyjasnila a ekonomika se do konce května vrátila víceméně do běžného provozu," vysvětluje ekonom.
Dalším klíčovým předpokladem je podle Marka výrazná recese ve všech zemích, které jsou významnými obchodními partnery Česka, v reakci na ochromení ekonomiky koronavirem a preventivními opatřeními.
"Zatímco ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, letecké dopravě, ubytování a cestovním ruchu bude recese hlubší, zemědělství, energetika a většina odvětví v oblasti služeb se bude potýkat s menším propadem tržeb a přidané hodnoty," dodává Marek. Průmyslová výroba by letos podle odhadu měla klesnout téměř o 16 procent.
Nezaměstnanost podle nejnovějšího scénáře Deloittu tentokrát reaguje proti normálnímu vývoji rychleji a zvyšuje se až na 5,6 procenta ve čtvrtém čtvrtletí 2020. Počet nezaměstnaných by se tak zvýšil ze 109 000 na konci loňska na 305 000.
Inflaci podle Marka na jedné straně ovlivní výrazné oslabení kurzu koruny a růst dovozních cen, na straně druhé ale propad domácí poptávky sníží jádrovou inflaci, která nezahrnuje sezonní vlivy. Inflace by tak měla ke konci letošního roku klesnout na 2,2 procenta. V únoru byla 3,7 procenta.
"Výrazné změny se dotknou zahraničního obchodu," upozornil Marek. Vývoz by podle něj měl meziročně klesnout o 21 procent a dovoz o 14 procent. Loňský přebytek obchodní bilance 146 miliard korun by se tak měl změnit ve schodek 128 miliard korun.
Veřejné finance podle odhadu Deloittu pocítí dramatický pokles ekonomické aktivity a zatíží je opatření na podporu ekonomiky. "Zatímco v roce 2019 dosáhl podle naší prognózy vládní sektor přebytku 81 miliard korun (1,4 procenta HDP), letos se podle odhadů propadají do deficitu 272 miliardy korun (-5,1 procenta HDP). Kvůli tomu se obrací dosud klesající trajektorie dluhu vládního sektoru a ten se zvyšuje z 29,4 procenta HDP v roce 2019 na 36,7 procenta HDP v roce 2020," uvedl Marek. I tak by měl ale zůstat dluh v poměru k HDP jedním z nejnižších v Evropě.
"Měnová politika při takto drastickém scénáři nemá na výběr než nechat klesnout úrokové sazby téměř na nulu a sledovat výrazné oslabení kurzu koruny," dodal Marek.
Ještě na počátku roku ekonomové počítali letos s růstem ekonomiky o dvě procenta. V posledních dnech ovšem začali své předpovědi výrazně zhoršovat a všichni očekávají ekonomický propad. Prozatím se ale kvůli nedostatku dat neshodnou na jeho hloubce.
Na seriózní odhady je brzy, tvrdí Havlíček
"Zatím to jsou vše naprosto předčasné prognózy, pracujeme s mnoha scénáři, ale na seriózní odhady je brzy," prohlásil k nově zveřejněné prognóze vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). "Nezáleží jen na tom, jak to zvládneme v ČR, ale v celé Evropě, USA a jak rychle se vzpamatuje Čína," dodal.
Pokud by hrubý domácí produkt poklesl o deset procent, znamenalo by to výpadek příjmů státního rozpočtu zhruba 200 miliard korun, dodal bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP09). Když se k tomu přičtou nezbytné výdaje a intervence, znamenalo by to schodek rozpočtu nejméně 300 miliard korun, míní. "Bylo by to zejména kvůli nezodpovědné vládě, která v minulých letech nevytvářela rezervy a naopak všechny rezervy spotřebovala," řekl Kalousek.
Podle něj by také skokově vzrostl státní dluh. "Protože vláda nevytvořila žádné rezervy, tak si na to všechno budeme muset půjčit, tedy skokově zvýšit státní dluh, a zadlužíme budoucí generace," dodal Miroslav Kalousek.
Podle poslance KSČM Jiřího Dolejše jde o extrémní scénář. "Došlo by na něj jen za předpokladu, že zastavení velké ekonomiky by trvalo déle než jeden měsíc, dva. A že letošní fiskální stimulace by po dočasném výpadku nezabrala," sdělil ČTK. "Nelze ho ale jako varovný scénář zcela vyloučit. Minimální odhad je půl roku recese," dodal.
VIDEO: Advokát o náhradách škody v časech koronaviru.
